Když si k řečnickému pultíku stoupne Marek Eben, dá se s velkou pravděpodobností předpokládat, že nedojde k žádnému faux pas, že řeč bude mít hlavu a patu, že nepřijde žádný nudný blábol a že si naopak publikum užije vytříbenou elokvenci a jemný cit pro práci se slovem.

Nebylo tomu jinak, když Eben promluvil k ukončení Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Řeč se samozřejmě neobešla bez vzpomínky na zesnulou legendu, Jiřího Bartošku. A stejně jako při zahájení, Eben vzpomněl svého kamaráda s grácií a příjemným humorem.

„Děkuji bratrům Cabanům za krásné zahájení. A s potěšením zde vítám také prezidenta České republiky pana Petra Pavla,“ ocenil Eben přítomnost prezidenta.

Připomněl, že zesnulý prezident festivalu by si nepřál žádný teatrální smutek a nic takového se ani nestalo: „Věta, kterou jsem před tímto festivalem slyšel nejčastěji, zněla: 'No, to bude smutný festival'. Kvůli Jirkovi Bartoškovi. Musím říct, nebyl to smutný festival a právě kvůli Jirkovi Bartoškovi, protože všichni na něj máme ohromný balík vzpomínek a ty vzpomínky máme potřebu s někým sdílet a také sdílíme.“

„Každý z nás by si určitě přál, aby po něm zůstal nějaký odkaz, aby po nás něco zbylo. A pokud by ten odkaz nebyl ničím jiným než tím, že když o vás jednou lidé budou mluvit, tak se jim vloudí na tvář úsměv. Tak už to by byl dar. Mně osobně by tohle úplně stačilo,“ pokračoval.

Pak vzpomněl humornou a trošku jadrnou historku od údržbáře hotelu: „Po dobu celého festivalu jste mohli potkat hloučky lidí, které se hlasitě smály. Neříkaly si ale vtipy, nýbrž oblíbené historky o zemřelém. Ta moje je s jedním hotelovým údržbářem, který na našeho prezidenta zavzpomínal. Zasnil se a povídá: Jo, pan Bartoška. Ten nás uměl všechny tak krásně poslat do prdele!"

„A já myslím, že je to nádherný příklad toho, jak se vulgarismus může stát něžným i dojemným,“ usmíval se Eben.

„Myslím si, že tenhle tišší ročník zvládli opravdu skvěle a řekl bych, že Jiří Bartoška může být hrdý na to, koho vychoval,“ vysekl na závěr poklonu výkonnému řediteli Kryštofu Muchovi.

V publiku seděla i vdova Andrea Bartošková, která celý proslov statečně bojovala, ale nakonec se neudržela a pár slz jí přeci jen ukáplo.