Misi k Marsu už se nepovede zachránit, ruská astronautika zažívá další neúspěch

- Aktuality autor: red

Navázat spojení s ruskou meziplanetární sondou Fobos-Grunt, která po úterním startu do vesmíru nedokázala nabrat kurz k Marsu, se nepovedlo. Oznámila to dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z kosmodromu Bajkonur. "Šance, že se sondu podaří oživit a přimět letět k Marsu, je podle odborníků krajně nízká," dodal.

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

"Až dosud všechny pokusy dostat na palubu pokyny programátorů nevedly k úspěchu. Během noci bylo takových pokusů několik, včetně využití speciálního zařízení na Bajkonuru," potvrdil další zdroj z ruské vesmírné agentury Roskosmos. Další pokusy mají následovat v podvečer, ale šance zachránit sondu označil ruský zdroj jako velmi malé. 
Kosmodrom Bajkonur, odkud první ruská meziplanetární sonda po 15 letech odstartovala, má Rusko pronajatý od Kazachstánu.

Nezažehly se motory

Fobos-Grunt se sice po 668 vteřinách letu zdárně oddělil od nosné rakety, ale poté nezamířil k zamýšlenému cíli, měsíci Marsu Phobos, odkud měl dopravit na Zemi vzorky z povrchu a kontejnery s mikroorganismy, které měly sloužit k potvrzení či vyvrácení hypotéz o zanesení života na Zemi z vesmíru. Motory sondy se však nezažehly, což podle expertů mohlo zavinit buď selhání techniky, či chyba v počítačovém programu. V druhém případě by záchrana ještě mohla být možná. Sonda se udrží na oběžné dráze asi deset dnů, než bude hrozit, že se její úlomky zřítí na Zemi, pokud se let sondy nepodaří přeprogramovat k Marsu.

Americký expert na ruský vesmírný program a bývalý pracovník NASA James Oberg už varoval, že pokud se sondu nepodaří zachránit, Fobos-Grunt se může přeměnit v nejnebezpečnější kosmický aparát, jaký se kdy na Zemi zřítil. Na palubě se totiž nalézají tuny toxického paliva, které by podle Oberga mohlo zmrznout, a tak přečkat průlet atmosférou. Ale jiní odborníci, citovaní agenturou AP, předpokládají, že palivo zůstane nejspíše v tekutém stavu, a tak v atmosféře neškodně shoří.

Startem sondy chtělo Rusko zacelit mnohaletou mezeru ve vlastním výzkumu planet. Náklady na projekt dosáhly částky pěti miliard rublů (2,9 miliardy korun), sama sonda byla pojištěna na 1,2 miliardy (asi 740 milionů Kč).

Tři rubly ročně a za deset let je splaceno

"Jestli se to spočítá, tak každý ruský občan bude po deset let na daních platit tři rubly ročně, aby se mise zaplatila - a to není tak moc," říkával hlavní konstruktér sondy Viktor Chartov z Lavočkinovy konstrukční kanceláře, ovšemže ještě před startem.

I kdyby se sondu podařilo navést na správnou dráhu, experti varují, že mezitím se Mars může vzdálit natolik, že sondě nebude stačit palivo k letu na Phobos a zpět.

Poslední ruské výpravy k Marsu provázela smůla. V listopadu 1996 se raketa s družicí krátce po startu zřítila do Tichého oceánu. I ze 16 sovětských misí k rudé planetě uspělo jen pět, zatímco lety k Venuši měly daleko příznivější bilanci, poslední se však uskutečnily v polovině 80. let.

Příležitost pro mladé talenty

Nová mise se podle šéfa Roskosmosu Vladimira Popovkina měla stát příležitostí pro mladé talenty - dvě pětiny pracovníků Lavočkinovy konstrukční kanceláře jsou mladší 35 let. Ale od sovětských časů ztratilo dobývání vesmíru hodně na prestiži. Lavočkinova kancelář nyní shání dva zkušené inženýry, kterým nabízí plat 20.000 rublů měsíčně (asi 12.200 Kč). Strojvedoucí v moskevském metru si vydělá více než dvojnásobek.

Ruský kosmický program se poslední dobou potýká s nezdary. Letos 24. srpna havarovala vesmírná loď Progress s nákladem pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. O šest dní dříve se nepovedlo ani vynést na oběžnou dráhu komunikační družici Express, už 1. února se nezdařil let s vojenskou družicí a loni v prosinci spadly do Tichého oceánu tři družice ruského navigačního systému Glonass. Neúspěchy stály šéfa Roskosmosu Anatolije Perminova místo.

Tagy: Rusko Mars sonda

Zdroje: ČTK