Minuta není vždy totéž co 60 sekund, tvrdí studie

- Magazín autor: pal

Šedesát sekund není pro náš mozek totéž, co jedna minuta. Když si totiž rozdělíte nějaký konkrétní časový úsek na menší části, bude se vám zdát, že budoucnost je mnohem blíž. Tvrdí to vědci ve studii, která byla publikovaná v odborném časopise Psychological Science. 

Ilustrační foto: Lidský mozek velmi pečlivě rozlišuje minutu a vteřiny

Ilustrační foto: Lidský mozek velmi pečlivě rozlišuje minutu a vteřiny,zdroj: ThinkStock

Pozor, tento článek zmizí: 1. zítra, 2. za 1440 minut, 3. za 86.400 sekund. Když najdete u článku, který vás zajímá, jedno z těchto upozornění, které z nich vás přinutí, abyste si článek přečetli co nejdříve?

Při prvním varování mnozí odloží jeho četbu na druhý den. Při druhém upozornění je pravděpodobné, že četbu nebudete odkládat a při třetím ho ještě více lidí přečte okamžitě. Nicméně 24 hodin, jež nás dělí od zítřka, je totéž jako 1440 minut či 86.400 sekund. Aby však náš mozek dostal silnější impuls, potřebuje rozdělení času na co nejmenší úseky.

Problém jménem prokrastinace

Daphna Oysermanová z Michiganské univerzity a Neil Lewis z Jihokarolínské univerzity ve své studii nazvané Kdy začíná budoucnost? a zveřejněné v časopisu Psychological Science ukázali, že jedna minuta a 60 vteřin pro mozek není totéž. Ve studii zkoumali chápání času u některých vysokoškolských studentů, o nichž je známo, že často trpí prokrastinací; čili že to, co je třeba udělat hned, rádi odkládají na pozdější dobu. Podobná tendence se projevuje také u důchodců, které vědci rovněž sledovali. Loni s podobnou myšlenkou přišli vědci na kongresu Společnosti pro osobnost a sociální psychologii v texaském Austinu.

Klíčovým výrazem pro pochopení chápání času je anglický výraz framing, který doslova znamená rámování a zahrnuje různé významy podle kontextu, v němž bylo použito, od sociologie po informatiku, telekomunikace či internet. Sociolog Erving Goffman definoval framing jako schopnost vytvářet interpretační schémata, jimiž klasifikujeme skutečnosti a události a strukturujeme jejich význam díky interpretačním rámcům reality, v nichž uspořádáváme své zkušenosti a činnost.

Čas stojí peníze

A jedno užitečné tajemství nejen pro studenty, ale také pro ty, kdo trpí syndromem prokrastinace, zlodějem času a peněz v našem životě. V jedné z částí odborné studie bylo 1100 budoucích studentů dotázáno, kdy by začali shromažďovat částku potřebnou ke studiu. Ti, jimž bylo řečeno, že mají k dispozici 18 let, plánovali investice s průměrným zpožděním čtyři roky ve srovnání s těmi, jimž bylo oznámeno, že budou přijati na univerzitu za 6570 dní. Stejné čtyřleté zpoždění se projevilo u těch, jimž bylo řečeno, že jim chybí do důchodu 30 let, oproti těm, kteří se dozvěděli, že jim chybí 10.950 dní. Oběma skupinám bylo sděleno totéž, ale časový framing mozku to rozšifroval odlišně.

"Když si zvyknete dělit čas na malé části, používat dny místo let, bude se vám budoucnost zdát bližší," uvádí Oysermanová.  „Jestliže pro vás dosud byla budoucnost jen mlhavým bodem v kalendáři, teď už ji neztratíte ze zřetele a budete s ní počítat," uvedla.

 

Tagy: zahraničí prokrastinace vědecký výzkum a studie

Zdroje: ČTK