Ministerstvo zaplatí Jourové 138 tisíc, chtěla miliony

- Aktuality autor: red

Ministerstvo spravedlnosti zaplatí někdejší náměstkyni ministra pro místní rozvoj Věře Jourové v souvislosti s jejím nespravedlivým stíháním v takzvané kauze Budišov zhruba 138600 korun.

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

Má jít o náhradu škody za výdaje na obhajobu. Dalším nárokům úřad nevyhověl. Řekla to mluvčí ministerstva Jitka Zinke.

Jourová byla v říjnu 2006 obviněna z přijímání úplatku a strávila asi měsíc ve vazbě. Její stíhání bylo ale v létě 2008 zastaveno. V prosinci 2008 pak oznámila, že bude chtít po státu zhruba 3,5 milionu korun jako náhradu ušlé mzdy a nákladů. 

Nároku na peněžitou satisfakci za nemajetkovou újmu ministerstvo nevyhovělo, protože byl již promlčen, uvedla Zinke. "Nárok na náhradu ušlého výdělku nebyl shledán nesporným vzhledem k charakteru smluv, z nichž je majetková újma žadatelky dovozována a vzhledem k poněkud 'vratkým' důvodům, jimiž je vypovězení smluvních vztahů mezi žadatelkou a jejím zahraničním zaměstnavatelem odůvodňováno," dodala. 

Jourová v prosinci 2008 řekla, že kvůli svému zadržení jí byly zrušeny dvě pracovní smlouvy, které jí měly přinést 2,9 milionu korun. Na zbylých zhruba 600000 korun pak vyčíslila náklady, které prý zaplatila v souvislosti s kauzou, například za advokáta.

"K mému osobnímu a profesionálnímu zničení stačily čtyři minuty ve zmanipulované reportáži, na které pak stálo celé absurdní obvinění a ještě absurdnější vyšetřování. Právně věc napravit bude nejspíš trvat roky," sdělila už loni.

Policie v minulosti vinila Jourovou z toho, že přijala od starosty Budišova Ladislava Péti dvoumilionový úplatek za to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku. V létě 2008 však Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 9 její stíhání zastavilo s tím, že se skutek, pro který byla obviněna, nestal. Rozhodnutí pak potvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství. 

V kauze Budišov vedle Jourové a Péti figurovali i bývalý poradce sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel a úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka. Péťa, Doležel a Řehulka byli původně podezřelí z toho, že nadhodnotili cenu rekonstrukce zámku v Budišově tak, aby si mohli rozdělit zhruba 30 milionů korun. 

Ministerstvo pro místní rozvoj však v květnu 2007 uvedlo, že auditorská firma v projektové dokumentaci neshledala žádnou chybu, úmysl nebo manipulaci. V projektu prý nebylo nic proplaceno. Projekt podle dřívějšího vyjádření prakticky skončil dřív, než začal, protože v roce 2006 upozornil architekt Marek Řičář na údajnou manipulaci s dotacemi EU.

Žalobci pak poslali Péťu, Doležela a Řehulku k soudu kvůli údajnému vydírání Řičáře. Péťa se však procesu nedožil. Podle obžaloby se skupina dopustila vydírání tím, že požadovala po Řičářovi vydání účetnictví společnosti Bono Publico, jejímž prostřednictvím měla být získána dotace na opravu zámku v Budišově. Soud dvojici ale pravomocně obžaloby zprostil. 

Na lavici obžalovaných má naopak usednout Řičář, s dalšími lidmi čelí obvinění z dotačního podvodu za víc než 15 milionů korun. O údajně neoprávněně vyplacené dotaci ve výši 15,5 milionu korun v souvislosti s Řičářem mluvila Jourová již v prosinci 2008.

Zdroje: ČTK