Ministerstvo plánuje zrušit až 6000 videoloterijních terminálů

- Aktuality autor: Jakub Konečný

Ministerstvo financí (MF) chce zrušit až 6000 videoloterijních terminálů, které jsou v rozporu s obecně závaznými vyhláškami obcí. Reaguje tím na nález Ústavního soudu, který vyškrtl z novely loterijního zákona ustanovení umožňující provoz videoloterijních terminálů povolených ministerstvem financí až do konce roku 2014. Dnes o tom informoval mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. 

"Podle dosud zpracovaných analýz bude možné z moci úřední zahájit 4500 až 6000 řízení o zrušení povolení na provozování herních zařízení. Bude se jednat o ta povolení, která jsou v rozporu s obecně závaznými vyhláškami obcí, které regulují provozování loterií a jiných her na svém území," uvedl Jakob. 

Ústavní soud na začátku dubna svým krokem umožnil obcím lépe regulovat hazard na svém území. Samosprávy budou moci videoloterijní terminály rušit bezprostředně po zveřejnění nálezu ve sbírce zákonů.

Ministerstvo však upozornilo, že sporné videoloterijní terminály nezmizí hned. "Ministerstvo nyní nemá jinou možnost, jak povolení zrušit, než prostřednictvím správního řízení. Zde se musí dodržovat zákonné lhůty a respektovat práva účastníků, včetně jejich práva odvolat se proti rozhodnutí v první instanci," řekl Jakob. 

Ministerstvo házelo obcím klacky pod nohy

Terminály jsou automaty napojené přes síť na centrální dispečink. Ministerstvo jim dávalo zelenou i v obcích, které bojovaly s hazardem a vymýtily běžné automaty. Povolení měla původně platit až deset let. Po sérii nálezů, jimiž Ústavní soud přiznal obcím právo regulovat všechny typy přístrojů, stanovila novela zákona pro terminály tříletou přechodnou dobu. 

Automaty v hernách a kasinech v Česku protečou ročně desítky miliard korun. Gambleři v nich prosázeli v roce 2011 více než 84 miliard korun, dalších takřka sedm a půl miliardy prosázeli v ruletě. Na výhrách se předloni z automatů vyplatilo zhruba 63 miliard korun. V přístrojích tak zůstalo celkem 21,25 miliardy korun. Z těchto peněz museli provozovatelé část zaplatit na správních a místních poplatcích, zaplatit státní dozor a odvést na veřejně prospěšné účely. Předloni tak na účtech firem provozujících výherně hrací přístroje a interaktivní videoloterijní terminály zůstalo zhruba 16 miliard korun. 

Od prvního ledna loňského roku však platí nová loterijní daň, která daní příjmy ze hry 20 procenty. Ministerstvo financí podle předběžných údajů odhaduje, že se příjmy obcí z hazardu za rok 2012 zvýší minimálně na dvojnásobek, tedy zhruba 5,5 miliardy korun. Sdružení provozovatelů loterií a podobných her Spelos odhaduje, že by obce mohly získat až 5,7 miliardy korun, dalších 1,9 miliardy by putovalo do státního rozpočtu. V tom jsou však započítány také loterie, kurzové sázky a hry v kasinech. 

V roce 2011 provozovalo výherní hrací přístroje povolované obcemi 382 firem. Hry povolované ministerstvem financí provozovalo 127 společností.

Tagy: herny herní automaty videoherní terminály

Zdroje: ČTK