Nejvíce mají klesnout výdaje v absolutní částce ministerstvu zemědělství, a to o 2,1 miliardy korun. Naopak největší růst je u ministerstva práce a sociálních věcí o 9,9 miliardy a u ministerstva pro místní rozvoj o 8,5 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu. V údajích jsou již nově započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy.

Celkově ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdaje včetně unijních peněz ve výši 1297,6 miliardy korun. Letos rozpočet počítá s částkou o zhruba 47 miliard nižší, tedy 1250,9 miliardy korun.

Státní rozpočet i jeho parametry zřejmě doznají ještě výrazných změn, vždy tomu tak v předchozích letech bylo.

MF totiž navrhuje v materiálu na příští rok schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun, upozornilo ale zároveň, že je možné výdaje zvýšit o 11,5 miliardy korun tak, aby byla dodržena dohoda koaličních stran. Ta počítá příští rok se schodkem 60 miliard korun.

Podmínkou pro navýšení schodku podle materiálu je, že se zvýší výdajové rámce na následující roky, které bude vláda rovněž v pondělí projednávat. Jejich růst následně musí schválit Poslanecká sněmovna.

Premiér Bohuslav Sobotka například nedávno uvedl, že by měly stoupnout platby za státní pojištěnce o čtyři až pět miliard korun. Koalice se shodla s kraji a zástupci lékařů a odborů na desetiprocentním růstu platů v nemocnicích v roce 2017.

Shoda není v tom, kde na to vzít. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček tvrdí, že stát musí přidat příští rok aspoň čtyři miliardy, aby růst platů nedopadl na pacienty.

Dále je třeba dořešit požadavek na zvýšení platů učitelů o deset procent a dalších státních zaměstnanců o pět procent. Vláda také musí dořešit opatření proti suchu a nedostatku vody, na které chce ministerstvo zemědělství dát v příštím roce 2,4 miliardy korun.

Ministr financí Andrej Babiš na konci dubna uvedl, že požadavky ministerstev na příští rok převyšují o 40 miliard korun možnosti rozpočtu.

Tradičně téměř polovina výdajů rozpočtu jde na vrub ministerstva práce a sociálních věcí, které by mělo získat na výdaje přes 554 miliard korun, tedy meziročně o 9,9 miliardy více ve srovnání se schváleným rozpočtem na letošní rok. O 8,5 miliardy na 21,9 miliardy korun by měly vzrůst výdaje ministerstva pro místní rozvoj.

O čtyři miliardy více by mělo získat ministerstvo obrany a jeho výdaje stoupnout na 51,9 miliardy korun. Bez započtení peněz z EU má ministerstvo obrany jeden z nejvyšších nárůstů výdajů. Rozpočet mimo jiné totiž počítá s růstem počtu vojáků o 1049.

Ministerstvu vnitra by mělo mít výdaje vyšší o 1,6 miliardy korun, z toho 1,1 miliardy je na posílení bezpečnosti a 250 milionů ročně jako investiční dotace pro jednotky dobrovolných hasičů.

Naopak nižší o 2,1 miliardy by měly být ve srovnání se schválených rozpočtem na letošní rok výdaje ministerstva zemědělství. O 259 milionů korun méně by měl dostat Český telekomunikační úřad.