"Vláda svými kroky zlepšuje nejen situaci zaměstnanců, ale rovněž napravuje pochybení předchozích pravicových vlád, které zvýšení minimální mzdy dlouhodobě blokovaly a v důsledku toho má naše země stále jednu z nejnižších minimálních mezd v EU," uvedl ke kroku kabinetu premiér Bohuslav Sobotka.

"ČR patří dlouhodobě k zemím s nejnižší minimální mzdou v Evropě. Jsem velmi ráda, že tato vláda zvyšuje minimální mzdu již podruhé," uvedla zase ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Vyzdvihla také, že kabinet po několika letech zvedl minimální mzdu pro zaměstnance s invalidním důchodem, a to o 1300 korun. Minimální mzda zdravotně postižených je zatím 8000 korun, tedy 48,10 Kč na hodinu.

Podle vládního plánu prosazování rovných příležitostí pro lidi s handicapem by se minimální mzda zdravých a postižených měla úplně srovnat. Původně to mělo být od příštího roku, kabinet termín ale odsunul na leden 2017.

Obecná minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Ta letos v prvním čtvrtletí dosahovala 25 306 korun, dvě pětiny odpovídají 10 122 Kč.

Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje zvýšení minimální mzdy o 700 korun za optimální krok. Nepříznivě podle něj pocítí rozhodnutí některá odvětví, například kožedělný či textilní průmysl či podnikání v bezpečnostních službách. V průzkumu Hospodářské komory ČR se proti tomuto zvýšení vyslovilo téměř 70 procent členských firem. Nejvíce se obávají toho, že zvýšení mzdových nákladů ohrozí konkurenceschopnost firem.

Odbory přidání vítají, s částkou 700 korun ale spokojeny nejsou. "Očekávali bychom vzhledem k pozitivnímu vývoji ekonomiky větší dynamiku růstu minimální mzdy. Jsme přesvědčeni o tom, že by vyšší zvýšení nemělo žádné negativní dopady na zaměstnavatele," řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Podle něj se při dosavadním tempu přidávání nejnižší výdělek ke 40 procentům průměrné mzdy do konce volebního období nejspíš nedostane a vláda by měla voličům vysvětlit, proč svůj závazek ze svého programu nedodržela.

Přidání o 700 korun by mělo podle autorů návrhu firmy v příštím roce stát 1,6 miliardy navíc. Ve veřejném sektoru by to mělo být asi 439 milionů. Do sociálního pojištění by díky přidání mohlo přitéct dalších 470 milionů, do zdravotního zhruba 200 milionů.

Minimální mzdu pobírají 2,3 procenta zaměstnanců v Česku. Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva práce je tak o 1713 korun nižší než hranice příjmové chudoby a až o 2845 korun nižší než suma životního minima a stanovených částek pro dávky na bydlení.