Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v pátek veřejně prohlásil, že radikální islamistické hnutí Hamas vládnoucí v Gaze není teroristickou organizací. V arabském světě kromě toho sílí i kritika reakce americké vlády na zásah izraelské armády, který si vyžádal životy devíti tureckých propalestinských aktivistů. 

Po čtvrteční smuteční ceremonii za oběti byly i páteční pohřby mrtvých v různých tureckých městech provázeny několikatisícovými protestními shromážděními. Jejich účastníci provolávali nepřátelská hesla na adresu Izraele, vyzývali ke "globální intifádě" a požadovali uzavření "sionistické (izraelské) ambasády".

K davu asi 10 tisíc osob shromážděných po pátečních modlitbách před istanbulskou mešitou Bayazit promluvil i bývalý britský poslanec a známý aktivní obhájce palestinské věci George Galloway. "Půjdeme znovu do Gazy, po zemi i po moři," ujistil přítomné. 

Při pohřbu jedné z obětí v Adaně prohlásila manželka zabitého aktivisty Cetina Topcuogla: "Bůh dá, budeme můj syn a já v příští flotile pro Gazu." 

Turecký prezident Abdullah Gül ve čtvrtek prohlásil, že incident u pobřeží pásma Gazy navždy změnil vztahy mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Erdogan dokonce v televizním prohlášení řekl, že Hamas, jehož násilné uchopení moci v pásmu Gazy bylo příčinou uvalení izraelské blokády na toto území, není teroristická organizace. 

"Hamas má členy odporu, kteří brání svou zemi. Hamas zvítězil ve volbách. To jsem už řekl americkým činitelům a myslím si to i dnes," citovala Erdogana agentura AFP. 

Americký prezident Barack Obama označil zásah izraelské armády proti humanitárnímu konvoji za "tragédii se zbytečnými mrtvými". Opakovaně také požadoval vyšetření incidentu, vyhnul se ale odsouzení Izraele. 

Dosud opatrné reakce USA vyvolávají stále otevřenější odsouzení v arabském světě. "Kdyby se něčeho takového jako Izrael dopustila jiná země, pak by následovaly mezinárodní vyšetřovací komise a sankce. V tomto případě se ale velmoci nevzmohly ani na odsouzení," citovala agentura DPA z pátečního kázání šíitského duchovního k tisícům věřících v iráckém poutním městě Karbalá. 

V jemenské metropoli Saná protestovaly proti izraelské vojenské akci a americké vládě desítky žen se zahalenými tvářemi. "Američané jsou otroky Izraele," hlásal nápis na velkém transparentu, který nesly. 

V Egyptě, kde jsou demonstrace většinou zakázány, vyšly podle agentury DPA po pátečních modlitbách do ulic desetitisíce věřících na protest proti izraelskému zásahu. V přístavu Alexandria, kde protestní shromáždění svolalo opoziční Muslimské bratrstvo, skandovalo podle očitých svědků až 20000 lidí hesla proti izraelské okupaci a požadovalo potrestání Izraele za útok v mezinárodních vodách. 

"Hamas, Hamas! Vy jste děla a my jsme náboje," volali podle agentury Reuters demonstranti a vyzývali hnutí vládnoucí v Gaze ke střetu s Izraelem. 

Několik set propalestinských demonstrantů se shromáždilo i v Bruselu. Podle policie nejméně 700 až 800 účastníků požadovalo "mezinárodní nezávislé vyšetření" incidentu a zrušení hospodářské blokády pásma Gazy, zatímco imám recitoval verše z koránu na památku devíti zabitých aktivistů. 

Ve Středozemním moři se přitom schyluje k další možné konfrontaci. Navzdory opakovaným varováním ze strany Izraele se k pobřeží pásma Gazy blíží loď Rachel Corrie s další humanitární dodávkou. Asi 20 propalestinských aktivistů na její palubě, včetně irské nositelky Nobelovy ceny za mír Mairead Maguireové, odmítlo návrh Izraele na vyložení nákladu v izraelském přístavu Ašdod a je odhodláno zřejmě v sobotu ráno prolomit námořní blokádu pásma Gazy.