Meteorology děsí extrémní jaro: 11 % dlouhodobého průměru, nejnižší čísla za posledních 25 let, varují

Na to, abychom všichni věděli, že je (respektive bylo) venku neobvykle teplo a počasí namísto počátku března vypadá spíš jak někde mezi dubnem a květnem, samozřejmě nepotřebujeme učená prohlášení meteorologů. Všichni to zkrátka vidíme při pohledu z okna.

Pohled na pomalu rozkvétající přírodu nicméně neodhalí o jak moc teplejší letošek vlastně je. Data a měření ČHMÚ už ale poskytuje tolik potřebný kontext.

O tom, jak moc intenzivní jaro zatím máme, podle odborníků nejlépe svědčí skutečnost, že krom nejvyšších míst už prakticky nikde nenajdeme sníh. Což v tuto dobu vůbec nebývá obvyklé.

„Jarní počasí pokračuje a úterní výpočet zásoby vody ve sněhu to jen potvrzuje. Na celém území ČR jsou nyní ve sněhu uloženy v průměru jen cca 2 mm vody, což je pouze 11 % dlouhodobého průměru pro desátý týden v roce,“ píšou odborníci z ČHMÚ.

„V pondělí 9. 3. ráno leželo nejvíce sněhu na hřebenech Krkonoš a Šumavy, nejčastěji 60 až 90 cm. Na hřebenech dalších hor už je sněhu výrazně méně, na hřebeni Jeseníků a Králického Sněžníku leží 30 až 55 cm, a na hřebeni ostatních pohraničních hor leží nejčastěji od 20 do 40 cm sněhu. V nižších horských polohách leží sněhu ještě méně a jsou, vzhledem ke slunečnému a teplému počasí v posledních týdnech, velké rozdíly mezi jižním a severním svahem,“ vysvětlují.

„Například v Beskydech, ale i v Orlických a Krušných horách už sníh leží téměř pouze na hřebenech, ale třeba v Jizerských horách a Krkonoších ještě leží cca od výšek mezi 700 a 1000 m n. m. a na Šumavě cca mezi 900 a 1050 m n. m. v závislosti na orientaci svahů,“ dodávají.

Nepříliš veselou reportáž přidává i správa Krkonošského národního parku, která na jižním svahu Studniční hory naměřila vůbec nejnižší sněhovou pokrývku za posledních 25 let.