Letošní zima by neměla přinést žádné opravdu nesnesitelné mrazy a všeobecně bychom měli čekat spíše mírné teplotní nadprůměry. Čas od času ale hrozí také ostrý propad a mráz.

Za výkyvy bude moci výskyt studeného arktického vzduchu, který se k nám dostane kvůli atmosférickému jevu La Niña.

„Díky chladnější fázi La Niňa v rovníkovém Pacifiku a propojení tohoto oceánského jevu s atmosférou má dopady na počasí na mnoha místech světa. Její nejvýraznější vliv je pravděpodobný v Americe – studená zima v Kanadě, teplá a suchá zima na jihu Severní Ameriky,“ vysvětluje meteoroložka Honsová.

„Hrozí časté deště a následně povodně na severovýchodě Austrálie a v Indonésii. Evropa je od Pacifiku velmi vzdálená, i proto jednoznačné dopady La Niňa a El Niňa nelze tak snadno prokázat. Na sníh byla bohatá zima v době La Niña například v letech 2020 a 2010, naopak velmi mírné zimy panovaly v letech 1998 a 2000,“ uvádí.

Teplotní model prý žádné dlouhodobé mrazy nepředpokládá, občas se ale zima připomene s pořádnou vervou: „Všechny tři zimní meteorologické měsíce prosinec až únor s kladnou teplotní odchylkou od dlouhodobého normálu. To ale neznamená, že některé týdny nebudou ve znamení studeného severního proudění a pravého zimního počasí, které přinese sněhovou pokrývku i do nížin,“ dodává Honsová.

Největší mrazy by podle všeho měly přijít na přelomu prosince a ledna, kdy bychom se doopravdy mohli dočkat tuhé zimy jak za starých časů.