Město chtělo zaměstnance kontrolovat pomocí kamer a počítače, lidská kreativita porazila stroj
16. 12. 2025 – 10:26 | Zpravodajství | Alex Vávra
Papírové masky místo skutečné docházky. Zaměstnanci jednoho sousedského výboru v Číně šokovali veřejnost tím, že dokázali oklamat systém rozpoznávání obličeje a vyhýbat se práci, což otevřelo otázky nejen o morálce, ale i o spolehlivosti moderních technologií ve státní správě.
Čínská média v posledních týdnech přinesla pozoruhodný případž kauzu z města Wen-čou v provincii Če-ťiang, která zaujala nejen místní veřejnost, ale i technologické experty. Skupina zaměstnanců jednoho sousedského výboru zde podle dostupných informací systematicky obcházela docházkový systém založený na rozpoznávání obličeje. Namísto skutečné přítomnosti na pracovišti používali vytištěné fotografie tváří svých kolegů, z nichž si vyráběli jednoduché papírové masky. Ty pak stačily k tomu, aby systém zaznamenal jejich příchod do práce.
Podvod fungoval překvapivě jednoduše. Jeden nebo dva lidé si nasadili masky s obličeji ostatních a postupně „odpípali“ docházku za celý tým. Ostatní zaměstnanci se tak vůbec nemuseli objevit na pracovišti a mohli se věnovat soukromým záležitostem, zatímco systém evidoval jejich přítomnost jako bezproblémovou. Celou praktiku nakonec zachytila bezpečnostní kamera umístěná přímo nad docházkovým terminálem, což vedlo k jejímu odhalení.
Podle svědectví obyvatele s příjmením Li, který případ nahlásil médiím i úřadům, měl celou skupinu řídit tajemník výboru, rovněž s příjmením Li. Právě on měl organizovat podvádění a zajistit, aby se papírové masky používaly pravidelně. Není však jasné, kolik lidí se do celé akce zapojilo ani jak se oznamovatel dostal ke kamerovým záznamům, které sehrály klíčovou roli při odhalení.
Role sousedských výborů a reakce veřejnosti
Sousedské výbory, někdy označované také jako výbory obyvatel, představují nejnižší úroveň městské správy v Číně. Fungují jako samosprávné organizace a jejich pracovníci nejsou oficiálně považováni za státní úředníky. Nepobírají klasický státní plat, ale dostávají různé příspěvky a odměny, které mají pokrývat jejich činnost v oblasti správy komunity, řešení sousedských sporů nebo základní administrativy.
Právě tento fakt vyvolal na sociálních sítích silnou negativní reakci. Mnoho lidí považovalo jednání zaměstnanců výboru za zneužívání systému a neoprávněné čerpání veřejných prostředků. V diskusích se objevovaly ostré komentáře upozorňující na to, že zatímco někteří lidé mají problém najít práci nebo musejí pracovat dlouhé hodiny denně, jiní si podle kritiků dovolují práci zcela ignorovat.
Často byla zmiňována i nechvalně proslulá pracovní kultura označovaná jako 996, tedy práce dvanáct hodin denně, šest dní v týdnu, která je běžná v řadě čínských firem v soukromém sektoru. V kontrastu s tím jsou vládní nebo poloveřejné pozice často vnímány jako stabilní a méně náročné, což v očích veřejnosti ještě umocnilo pocit nespravedlnosti.
Zároveň se ale objevily i názory, které samotný docházkový systém zpochybňovaly. Někteří diskutující upozorňovali na to, že práce zaměstnanců sousedských výborů často probíhá mimo kancelář, při návštěvách domácností nebo řešení problémů přímo v terénu. Pevně stanovená docházka podle nich nemusí odpovídat realitě jejich práce a může vést k formálnímu plnění pravidel bez skutečného obsahu.
Selhání technologie a otázky kolem rozpoznávání obličeje
Vedle morálního rozměru celé kauzy zaujala veřejnost i technická stránka věci. Mnozí se ptali, jak je možné, že relativně primitivní papírové masky dokázaly oklamat technologii, která je často prezentována jako vysoce sofistikovaná a téměř neomylná. V době, kdy se umělá inteligence využívá v bankovnictví, bezpečnosti i státní správě, působí takové selhání překvapivě.
Odpověď ale není zcela nová. Už v roce 2022 upozornil čínský deník Legal Daily na to, že některé systémy rozpoznávání obličeje lze obejít pomocí levných tištěných fotografií obličeje, které jsou běžně dostupné v internetových obchodech. Tyto zakázkové tisky, prodávané za několik desítek jüanů, údajně fungovaly zejména u zařízení s nižším rozlišením nebo slabšími bezpečnostními algoritmy.
Podle odborníků i uživatelů sociálních sítí je právě kvalita hardwaru a softwaru klíčovým faktorem. Zatímco pokročilejší systémy dokážou rozlišit hloubku obličeje, pohyb nebo živost snímku, jednodušší zařízení se mohou spokojit s pouhým porovnáním základních rysů. V takovém případě pak stačí kvalitní tisk a správný úhel kamery.
Oznamovatel Li případ nahlásil vyšším vládním orgánům už v říjnu a úřady podle dostupných informací přislíbily, že se k celé záležitosti vyjádří do konce roku. Zda bude případ uzavřen pouze personálními postihy, nebo povede i k širší debatě o používání technologií rozpoznávání obličeje ve veřejné správě, zatím není jasné. Jisté však je, že tento incident znovu otevřel otázku, nakolik jsou podobné systémy skutečně spolehlivé a zda jejich zavádění vždy přináší očekávaný efekt.