"Reakce pana prezidenta: Hluboký nesouhlas!" napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Předtím na twitteru poukázal na postupimskou konferenci z roku 1945, na níž spojenci legitimizovali odsun německého obyvatelstva ze středoevropských zemí.

"Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Já mám pocit, že v Německu probíhá nějaký vnitropolitický boj a je velice nešťastné, že se jitří staré rány, které jsou pro nás nepřijatelné," uvedl premiér v demisi Andrej Babiš, který je dnes na návštěvě Olomouce. 

"Výrok kancléřky Merkelové pochází z projevu na Dni připomínky útěku a vyhnání. V tomto kontextu je také třeba výrok vnímat. Nejde o polemiku s německými sousedy a nikterak ani nezpochybňuje podstatu Česko-německé deklarace. Podstata deklarace spočívá ve stanovení historické kauzality a v oboustranném odmítnutí vznášet právní nároky, které by vyplývaly z komplikované minulosti. Morální hodnocení historických faktů je právem každého jednotlivce, a tudíž i spolkové kancléřky," uvedlo na dotaz ministerstvo zahraničí.

Podobný postoj jako čeká diplomacie mají i Piráti. "Už v roce 1997 byla přijata Česko-německá deklarace, která připouští, že obě strany mohou mít různý pohled na minulost, ale nechtějí tím zatěžovat své budoucí vztahy. To platí a tím se budeme řídit. Výrok paní Merkelové tedy chápu jako součást vnitroněmecké debaty, která pro nás nemá význam," napsal pirátský poslanec Mikuláš Peksa.

"Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury," řekla dnes Merkelová v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. "To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění," zdůraznila šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o "hořké nespravedlnosti".

Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců, až dva miliony z nich přišly podle Merkelové v důsledku vyhnání o život.

Jenom z Československa byly odsunuty na tři miliony Němců, z nichž se velká část postavila na stranu nacistického režimu. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců.

Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim.