Merkelová, mistryně v odpouštění: chce Řecku škrtnout až 60 % dluhu

- Aktuality autor: red

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes naznačila, že Řecku bude třeba odpustit více dluhů než dosud plánovaných 21 procent. Uvedla to podle agentury DPA na jednání poslanecké frakce svých konzervativců (CDU/CSU).

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

Jeden z jejích předáků Volker Kauder pak agentuře Reuters sdělil, že druhý eurosummit, který naváže na nedělní jednání lídrů Evropské unie eurozóny, se očekává ve středu večer.

Dvacet procent nestačí, co padesát?

Merkelová podle účastníků schůzky řekla, že se přiblížila chvíle, kdy nebude redukce 21 procent řeckých dluhů dostačující. S tímto objemem odpisů v červenci souhlasili soukromí věřitelé, tedy hlavně banky. Potřebu vyšších škrtů řeckých dluhů už minulý týden avizoval i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Spekuluje se o odmazání 50 až 60 procent pohledávek.

Řešení dluhových problémů v eurozóně bude hlavním tématem i nedělního summitu v Bruselu. Na něm se však žádné definitivní rozhodnutí v této otázce nečeká. To má padnout až na druhé vrcholné schůzce eurozóny, která se má konat nejpozději do středy příštího týdne.

Navýšení záchranného fondu eurozóny

Její termín ještě nebyl oficiálně upřesněn, podle Kaudera se ale očekává, že to bude ve středu večer. O den dříve byl měli němečtí poslanci podle něj projednat případné navýšení záchranného fondu eurozóny, o němž se hovoří jako o jednom z léků na její současné neduhy. Na základě nedávného verdiktu německého ústavního soudu musí totiž rozpočtový výbor Spolkového sněmu předem schválit jakýkoli závazek finanční pomoci Berlína cizím státům.

Na to, že se následný summit uskuteční právě ve středu, ukazuje i dnešní oznámení Merkelové na jednání s poslanci své frakce, kterým podle Reuters sdělila, že vládní prohlášení k současné situaci v eurozóně přednese v německém parlamentu ve středu. Původně tak měla učinit dnes. Ve čtvrtek své vystoupení ale narychlo zrušila a přesunula ho na termín před druhým summitem.

Na něm by mělo být dohodnuto komplexní řešení nynějších dluhových problémů evropské měnové unie, které se nedotýkají jen malých států jako Řecka, Portugalska nebo Irska, ale i velkých zemí jako Itálie či Španělska. Na jejich případnou záchranu by však Evropský fond finanční stability (EFSF) v současné podobě neměl dostatek prostředků.

Pojistky na dluhopisy

Mezi Berlínem a Paříží teď vypukl spor, jak mu je zajistit, a uklidnit tak mezinárodní finanční trhy. Německo se podle zákulisních informací kloní k variantě pojistek na dluhopisy pro krizí postižené státy. Francouzi naopak chtějí, aby EFSF dostal bankovní licenci, což by fondu umožnilo získat další kapitál u Evropské centrální banky (ECB). S tím však kromě Berlína nesouhlasí ani sama ECB.

Proti francouzským plánům se dnes na serveru Handelsblatt Online vyslovili rovněž přední němečtí ekonomové. Pokud by EFSF skutečně licenci dostal, "rozjedou se zakrátko naplno tiskárny peněž a euro by bylo skutečně u konce," uvedl Kai Carstensen z mnichovského institutu Ifo. Bývalý hlavní ekonom ECB Otmar Issing takový krok považuje dokonce v rozporu se smlouvou o evropské měnové unii. Oslovení experti proto vyzvali kancléřku Merkelovou, aby tlaku Paříže ani o píď neustupovala.

Tagy: eurozóna Merkelová Řecko krach

Zdroje: ČTK