Méně bílkovin, delší život? Vědci tvrdí, že správný poměr živin dokáže zpomalit stárnutí

Touha zastavit stárnutí provází lidstvo patrně od chvíle, kdy se vynalezlo první zrcadlo. Někdo spoléhá na drahé krémy, jiný na ledové koupele a další s přesností laboratorního technika počítá každou kalorii.

Vědci se však stále častěji nezajímají pouze o to, kolik jídla sníme, ale v jakém poměru jednotlivé živiny přijímáme. A právě zde přichází překvapení pro všechny, kteří si bez pořádné porce bílkovin nedokážou představit ani snídani.

Čtyři týdny stačily k měřitelnému rozdílu

Výzkum zveřejněný v odborném časopise Aging Cell sledoval 104 zdravých lidí ve věku od 65 do 75 let. Účastníci byli rozděleni do čtyř skupin a po dobu jednoho měsíce dostávali jídelníčky s různým poměrem sacharidů, tuků a živočišných potravin.

Nejvýraznější výsledek zaznamenala skupina, která jedla všežravou stravu s nižším množstvím tuku a vyšším podílem sacharidů. Po čtyřech týdnech se u ní zlepšily některé hodnoty používané k výpočtu biologického věku. Studii zveřejnil časopis Aging Cell.

Neznamená to, že by účastníkům přes noc zmizely vrásky a v kapse se jim znovu objevila maturitní fotografie. Biologický věk je odhad založený na souboru zdravotních ukazatelů, například krevním tlaku, hladině cukru, cholesterolu nebo známkách zánětu. Výsledek proto ukazuje zajímavý posun v organismu, nikoli doslovné omládnutí.

Navíc šlo o poměrně malou a velmi krátkou studii. Zatím nevíme, zda by změny přetrvaly několik měsíců či let a zda by skutečně vedly k delšímu životu.

Bílkoviny se ocitly pod drobnohledem

Do debaty vstupuje také práce vědců z Penningtonského biomedicínského výzkumného centra. Ti se zabývali otázkou, proč omezení bílkovin prodlužuje život některým modelovým organismům – od jednoduchých forem života až po savce.

Podle jejich závěrů tělo na nižší přísun bílkovin nereaguje pouze hladem. Spouští složitou adaptační odpověď, do níž se zapojují hormony, mozek i metabolismus. Důležitou roli má zřejmě hormon FGF21, který pomáhá organismu reagovat na nedostatek některých aminokyselin. 

Zní to téměř jako tajný spínač dlouhověkosti. U lidí však zatím nikdo neprokázal, že prosté omezení bílkovin automaticky prodlouží život. Část poznatků pochází z pokusů na zvířatech a analyzovaná práce je odbornou syntézou dosavadních zjištění, nikoli klinickou zkouškou zázračné diety.

Tvaroh zatím nevyhazujte

Zvlášť opatrní by měli být starší lidé. S přibývajícím věkem ubývá svalová hmota a příliš nízký příjem bílkovin může podpořit slabost, křehkost a zhoršit zotavování po nemoci.

Evropská společnost pro klinickou výživu a metabolismus doporučuje seniorům přijímat nejméně přibližně jeden gram bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně. Konkrétní potřeba se však mění podle zdravotního stavu, pohybu a kondice. 

Méně bílkovin proto není univerzální recept. Rozumnější může být zaměřit se na jejich původ a celkovou skladbu jídelníčku: ubrat zpracované maso, tučné uzeniny a potraviny plné nasycených tuků, ale ponechat kvalitní zdroje bílkovin, jako jsou luštěniny, ryby, vejce nebo přiměřené množství mléčných výrobků.

Tajemství možná neleží v jedné živině

Dosavadní výsledky ukazují především to, že organismus neposuzuje každou živinu odděleně. Záleží na tom, jak do sebe zapadají bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina i celkový energetický příjem.

Jídelníček podporující zdravé stárnutí proto pravděpodobně nebude sestávat z jedné zakázané potraviny a tří povolených. Mnohem větší smysl dává pestrá strava postavená na zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách, luštěninách a kvalitních zdrojích bílkovin – spolu s pravidelným pohybem a dostatkem spánku.

Největší překvapení tedy spočívá v tom, že cesta k dlouhověkosti nemusí vést přes prázdný talíř. Možná stačí lépe rozdělit to, co na něm už máme.