Mělo to být ekologické město budoucnosti, reálná Wakanda. Pak přišel střet s realitou
12. 3. 2026 – 10:37 | Magazín | Alexej Chundryl
Když v roce 2018 americko-senegalský rapper Akon oznámil, že v srdci Senegalu postaví „skutečnou Wakandu“, svět zpozorněl. Nemělo jít o obyčejný developerský projekt. Akon City mělo být futuristickou metropolí za 6 miliard dolarů, poháněnou výhradně solární energií, s vlastní kryptoměnou Akoin, létajícími taxíky a architekturou, která vypadá, jako by ji navrhl mimozemšťan s velmi bujnou fantazií.
O osm let později se však ukazuje, že postavit utopii v africké savaně je o něco těžší než nahrát multiplatinové album. Místo mrakodrapů ze skla a oceli dnes na místě najdete jen osamělý základní kámen, pasoucí se kozy a velmi naštvanou senegalskou vládu.
Příběh Akon City začal jako splněný sen o africké renesanci. Rapper, vlastním jménem Aliaune Thiam, získal od senegalské vlády 2 000 akrů půdy u vesnice Mbodiène. Plán byl velkolepý: první fáze (do roku 2023) měla zahrnovat nemocnici, policejní stanici, nákupní centrum a rezidenční čtvrť. Druhá fáze pak měla přidat univerzity, stadiony a technologické parky. Akon sliboval, že město vytvoří tisíce pracovních míst a stane se „bezpečným přístavem“ pro afroamerickou diasporu hledající své kořeny. Vše vypadalo jako dokonalý marketingový mix filantropie a sci-fi, který měl z Afriky udělat lídra technologického pokroku.
Problémy však začaly dříve, než stačil ztuhnout první kubík betonu. Hlavním pilířem ekonomiky města měla být kryptoměna Akoin. Akon věřil, že digitální měna umožní Afričanům obejít nestabilní lokální měny a vysoké bankovní poplatky. Jenže realita kryptoměnového trhu je nemilosrdná. Zatímco v propagačních videích se Akoinem platilo za vše od kávy po nájem, v reálném světě hodnota tokenu prudce kolísala, až se prakticky vypařila. Bez funkční měny a s nejasnou strukturou investorů se financování celého projektu začalo hroutit jako domeček z karet. Lidé v okolí Mbodiène, kteří původně doufali v práci, začali být skeptičtí, když viděli, že jediné, co na jejich polích roste, je plevel.
Vizuální stránka projektu byla kapitolou sama o sobě. Architekt Hussein Bakri navrhl budovy, které připomínaly organické tvary, tekuté kovy a křivky, které ignorují gravitaci. Pro ekology to byl ráj – město mělo mít nulovou uhlíkovou stopu, recyklovat veškerou vodu a vyrábět elektřinu ze slunce. Jenže kritici upozorňovali na „zelené lakování“ (greenwashing). Postavit takto komplexní struktury v oblasti bez základní infrastruktury, silnic a kanalizace vyžaduje neuvěřitelné množství energie a materiálu, což se s ekologickým heslem poněkud tluče. Navíc se ukázalo, že nikdo přesně neví, jak tyto futuristické materiály v horkém senegalském klimatu vlastně udržovat.
Čas plynul a termíny se posouvaly. Rok 2023, kdy měla být hotová první fáze, přišel a odešel, aniž by se na místě pohnul jediný jeřáb. Akon v rozhovorech opakovaně žádal o trpělivost a svaloval vinu na pandemii COVID-19, která prý zastavila globální dodavatelské řetězce. Ale ani po odeznění pandemie se nic nezměnilo. Senegalci, kteří projekt původně vítali, začali mluvit o „neokolonialismu celebrit“, kdy hvězda z USA využije africkou půdu pro vlastní zviditelnění, ale reálně pro místní obyvatele neudělá nic. Vesničané v Mbodiène byli obzvlášť frustrovaní, protože jejich pastviny byly oploceny a prohlášeny za staveniště, ke kterému však nikdo nepřijel.
Zlom přišel v roce 2024 a začátkem roku 2025. Senegalská vláda, konkrétně státní agentura Sapco (Společnost pro podporu a rozvoj pobřežních oblastí), ztratila trpělivost. Podle smlouvy měl Akon město postavit do určitého data, jinak stát získá pozemky zpět. Po několika formálních varováních, která rapper ignoroval nebo na ně reagoval sliby o „nových investorech z Dubaje“, přistoupila vláda k razantnímu kroku. Akonovi byla vypovězena smlouva a projekt byl oficiálně označen za neúspěšný. Senegalské úřady se nechaly slyšet, že nehodlají nechat tisíce hektarů cenné půdy ladem jen proto, že si jedna celebrita chtěla hrát na vizionáře.
Příběh Akon City je fascinující případovou studií moderní hybris. Ukazuje, že ani miliony sledujících na Instagramu a globální sláva nenahradí poctivé inženýrství, transparentní financování a pochopení lokálního kontextu. Akon se snažil přeskočit několik století vývoje a rovnou víceméně „přistát“ s vesmírnou lodí uprostřed rozvojové země. Výsledkem je jen pachuť zmaru a potvrzení skeptických hlasů, které od začátku tvrdily, že jde o marketingový trik na podporu jeho kryptoměny. Místo „Wakandy“ tak Senegal získal jen lekci o tom, že mezi rendery v počítači a realitou v terénu zeje propast hlubší než Grand Canyon.
Dnes, v březnu 2026, je Akon City prakticky mrtvým projektem. Pozemky jsou zpět v rukou státu, který zvažuje jejich rozdělení pro menší, realističtější turistické a zemědělské projekty. Sám Akon se k situaci vyjadřuje vyhýbavě, stále mluví o „vizích“, které „svět zatím nepochopil“, ale jeho pozornost se přesunula k jiným aktivitám v USA a Dubaji. Pro obyvatele Mbodiène zůstává jedinou památkou na slavného souseda rezavějící plot a vzpomínka na den, kdy se k nim sjely televizní štáby z celého světa, aby natočily poklepání na kámen, který už dávno zarostl trávou. Akon City tak zůstane v učebnicích jako připomínka toho, že ekologické město nelze postavit jen z dobré nálady a digitálních tokenů.