Evropa zjišťuje, že přemluvit De Wevera je těžší než amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal server Euractiv. Belgická média volila mírnější formulace s tím, že jejich premiér "nechce nic uspěchat" a v souvislosti s aktivy vyzývá k opatrnosti.

Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear, a diplomatické zdroje již před čtvrtečním jednáním zmiňovaly, že Belgie má kvůli plánu na využití aktiv stále obavy. Belgičtí diplomaté podle zdrojů ČTK rizika přirovnávali k letu letadlem, kdy rizika nehody nejsou velká, nicméně pokud se neštěstí stane, přijde o život spousta lidí.

"Evropská rada vyzývá (Evropskou) komisi, aby co nejdříve na základě posouzení finančních potřeb Ukrajiny předložila konkrétní návrhy týkající se možného postupného využití hotovostních zůstatků spojených se zmrazenými ruskými aktivy v souladu s právem EU a mezinárodním právem," zněl ještě před pár dny návrh příslušné části závěrů summitu.

Belgický premiér ovšem ve čtvrtek při příchodu na jednání pohrozil, že jestliže nebudou splněny belgické požadavky, jeho země půjčku zablokuje.

"Zatím jsem ani neviděl právní základ pro toto rozhodnutí," zdůraznil De Wever. Belgie měla tři podmínky, první se týkala společného postupu všech zemí. "Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům," vysvětlil belgický premiér. Hodlal také po ostatních evropských státech žádat záruky. "Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet," uvedl De Wever.

Třetí De Weverův požadavek též souvisí s ostatními státy unie. "Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi," uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných státech, které však o tomto tématu mlčí.

Právě kvůli těmto výhradám zůstávala formulace příslušné části závěrů summitu otevřená a Belgičané intenzivně jednali s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Už před zahájením summitu bylo vidět, jak si Costa po příchodu na jednání vzal De Wevera ihned stranou.

Belgického premiéra se nakonec přesvědčit nepodařilo a do závěrů se dostala jen obecná formulace říkající, že komise má "co nejdříve“ předložit "možnosti finanční podpory na základě posouzení finančních potřeb Ukrajiny“. Debata o věci je tak nyní odložena na summit plánovaný do Bruselu na od 18. prosince.

Bart De Wever paralyzoval začínající plány Evropské komise požadavkem, aby všechny země sdílely s Belgií břemeno rizika, napsal k tomu server Euractiv. "Zeptal jsem se svých kolegů: kdo je na to připraven? Odpovědí nebyla vlna nadšení kolem stolu,“ popsal novinářům po skočení summitu belgický předseda vlády.

De Wever, vlámský konzervativní premiér, je kvůli plánu pod tlakem i doma. Neustále v této souvislosti připomíná, že operace s sebou nese pro Belgii obrovská finanční a právní rizika. Představitelé EU tvrdí, že jeho obavám rozumí, ale nenašli způsob, jak ho uklidnit, poznamenal bruselský server Politico.

"Je mi trochu líto, že nás teď obviňují jako neochotnou zemi," řekl De Wever novinářům. Představu, že by peníze nakonec museli splácet belgičtí daňoví poplatníci, označil za „naprosto šílenou“.

Unijní lídři se shodují, že nápad nebyl smeten ze stolu, ale je potřeba stále vyjasnit určitá právní a technická rizika. Plán s aktivy „nebyl pohřben,“ řekl novinářům po jednání francouzský prezident Emmanuel Macron. Podobně hovořil i český premiér Petr Fiala. "Pokud jde o reparační půjčku, to, že článek 8 (závěrů) už není tak konkrétní, není výrazem rezignace," uvedl. "Spíše to odráží, že je potřeba do dalšího setkání Evropské rady v prosinci vyjasnit některé právní a technické věci," dodal.

"Mám pocit, že přátelé z komise podcenili složitost této velmi sofistikované finanční konstrukce," citoval server Politico jednoho z unijních diplomatů. "Toto podcenění je důvodem, proč má Belgie obavy," dodal zdroj. Noční kompromis, kterého bylo v Bruselu dosaženo, nicméně umožňuje všem zachránit si tvář a ponechává De Weverovi pravomoc vetovat jakékoli budoucí kroky, pokud nebudou splněny belgické požadavky.

Plán, který umožní na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až desítky miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla podle Bruselu zkonfiskována, představila Evropská komise před několika týdny. V návrhu se hovoří o celkovém objemu 185 miliard eur, nicméně část, asi 45 miliard eur by byla využita na již existující závazky, konkrétně na podporu úvěru skupiny G7, pro samotnou půjčku by tak mohla sloužit částka 140 miliard eur.