Řekl to v úterý irácký premiér Núrí Málikí. Zároveň zdůraznil, že irácké síly jsou schopné zajistit bezpečnost země. 

"Irák je dnes svrchovaný a nezávislý," citovala agentura Reuters z Málikího televizního projevu k národu u příležitosti ukončení bojových operací amerických jednotek v Iráku po více než sedmileté přítomnosti. Z Iráku už se stáhla většina bojových jednotek USA. V zemi zůstává necelých 50 tisíc amerických vojáků v roli výcvikových a podpůrných jednotek iráckých vládních sil. 

"Naše bezpečnostní síly se ujmou zajišťování bezpečnosti a ochrany země a budou odstraňovat všechny hrozby, jimž musí čelit, interně i z vnějšku." 

Závěrečná etapa americké válečné kampaně v Iráku, která začala invazí v březnu 2003, bude zahájena středečním ceremoniálem. Za přítomnosti amerického viceprezidenta Josepha Bidena bude 1. září vyhlášena operace Nový úsvit (New Dawn), která má být začátkem konce americké vojenské přítomnosti v Iráku. 

V noci na středu se k situaci vysloví také americký prezident Barack Obama. Před projevem z Oválné pracovny Bílého domu, v němž oficiálně oznámí ukončení bojové mise amerických jednotek v Iráku, Obama navštíví vojenskou základnu v Texasu, kde se setká s vojáky. 

Zatelefonuje také svému předchůdci Georgi Bushovi, který s podporou několika dalších zemí přijal v roce 2003 kontroverzní rozhodnutí o spojenecké invazi do Iráku. Obama, který byl v té době senátorem ve státě Illinois, byl ostrým odpůrcem invaze. A svůj názor nezměnil dodnes, řekl mluvčí Bílého domu Robert Gibbs; prezident prý stále soudí, že vstoupit do války v Iráku byla chyba, která vyšla draho. 

Obama ale vždy dělal rozdíl mezi politickým rozhodnutí vyslat vojáky do Iráku a jejich nasazením v terénu, napsala agentura AFP. Chystaný projev by měl být proto další příležitostí vzdát čest americkým vojákům. Od roku 2003 jich bylo nasazeno v Iráku přes jeden milion a kolem 4400 jich tam padlo. 

Obamův projev se má týkat i situace v Afghánistánu. Na rozdíl od invaze do Iráku prezident obhajuje invazi do Afghánistánu jako opodstatněnou. V sázce je v tomto případě podle něj bezpečnost USA vůči organizaci Al-Káida, uvedla AFP. 

Na vrcholu válečného tažení v roce 2007 měla americká armáda v zemi 170 tisíc mužů, jejichž posláním bylo pacifikovat zemi po vypuzení režimu svrženého diktátora Saddáma Husajna. Všechny americké jednotky mají zemi opustit do konce příštího roku. 

Irácké bezpečnostní síly přebírají od Američanů odpovědnost za situaci v zemi v období vleklé politické krize v Iráku. Od březnových parlamentních voleb nemá Irák stále ještě vládu. Míra násilí se sice za poslední dva roky výrazně snížila, současné mocenské vakuum však nahrává extremistům a radikálům, jejichž aktivita roste. Iráčané všeobecně odchod Američanů, jejichž přítomnost vnímali jako okupaci, vítají. Zároveň se ale obávají budoucnosti.