Dnes je čtvrtek 15. října 2026., Svátek má Tereza
Počasí dnes 3°C Skoro zataženo

Maličkost dělá rozdíl 153 tisíc: Vzácná a bezcenná pětikoruna vypadají skoro stejně, rozhoduje jedno číslo

7. 9. 2026 – 8:00 | Magazín | Jiří Rilke

Maličkost dělá rozdíl 153 tisíc: Vzácná a bezcenná pětikoruna vypadají skoro stejně, rozhoduje jedno číslo
zdroj: Gemini
Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Na Aukru se letos v červnu prodala niklová pětikoruna z roku 1937 za 153 tisíc korun. Vypadá přitom skoro stejně jako normální stará pětikoruna, kterých mají lidé doma ve šuplíku plné hrnky a které prakticky nemají cenu má cenu rohlíku. Rozdíl je v jediné číslici.

Sto padesát tři tisíc za osm gramů niklu

V červnovém přehledu nejdražších ukončených aukcí na Aukru skončila mince na třetím místě. Server Sberatel.info ji popisuje jako velmi vzácnou niklovou pětikorunu z roku 1937 o hmotnosti 7,97 gramu. Dosažená cena, a teď pozor: 153 000 korun.

Nebyl to ojedinělý výstřelek. Aukční dům Aurea Numismatika uvádí u téhož ročníku prodej za 5 040 eur, tedy přes 120 tisíc korun, už v roce 2023. Přitom jde o obyčejně vypadající kotouč niklu bez jediného nápadného znaku.

Vysvětlení je v tom, jak vznikla. Podle Aurea Numismatiky nešlo o běžnou emisi, ale o ověřovací sérii v maličkém nákladu 8 000 kusů, která se nikdy pořádně nedostala do oběhu. Do té doby se totiž prvorepublikové mince razily se stříbrem, ale s touto konkrétní mincí se testoval přechod na čistý nikl. Ražba začala 7. října 1937 v mincovně v Kremnici a zákonným platidlem byla pětikoruna vyhlášena až 1. května 1938.

Kolik kusů ověřovací série přežilo dodnes, se přesně neví. Aurea odhaduje 2 000 až 3 000 exemplářů v libovolném stavu — a jen několik desítek v opravdu špičkové zachovalosti.

Máte ji doma?

Jeden nikdy neví a za podívání se nic nedáte. Naději ale radši mírněte: Od roku 1938 se stejná mince razila jako běžné platidlo. Je ze stejného kovu, podle stejného návrhu a na první pohled k nerozeznání. Její sběratelská hodnota se přitom podle ceníků numismatických obchodů pohybuje kolem půl eura, tedy něco přes deset korun.

Podobně jsou na tom starší niklové pětikoruny z let 1928 až 1932. Katalogové ceny se u nich pohybují v jednotkách až nižších desítkách eur — tedy zhruba od pětadvaceti korun do pěti stovek podle ročníku a stavu. Kdo doma najde starou pětikorunu, drží v ruce s drtivou pravděpodobností jednu z těchto běžných variant.

Drahá je jen a pouze ta z roku 1937.

Pět věcí, kterými se pravost ověřuje

A přesně proto se ročník 1937 padělá – zpravidla právě přeměnou bezcenných osmatřicítek. Pravost je proto potřeba ověřit hned pěticí kontrol:

  • Magnet. Ryzí nikl je mírně feromagnetický, na magnet tedy reaguje.
  • Hmotnost. Pravá mince váží 8,00 gramu s tolerancí pět setin gramu.
  • Průměr. Přesně 27,00 milimetru, opět s tolerancí pět setin.
  • Hrana. Kvalita rytého ornamentu na hraně.
  • Lev. Konkrétní znaky Gutfreundova provedení lva.

Mince vydražená v červnu vážila 7,97 gramu, tedy uvnitř tolerance. U kusu, o kterém se rozhoduje ve statisících, ale kuchyňská váha nestačí a e slovu samozřejmě přicházejí znalci.

Zdroje:
Aukro, sberatel.info, Aurea Numismatika
Jiří Rilke je publicista s klasickým vzděláním, který se ve své práci věnuje především společenským tématům. Věří, že i složité otázky dneška lze zprostředkovat srozumitelně, aniž by se vytratil jejich význam. Ve volném čase rád čte filozofii, zajímá se o dějiny Evropy a vždycky jej fascinoval svět celebrit, který by podle něj posloužil pro nejednu sociologickou studii.

Předchozí článek

Myčka po otevření zavání a chemie to nespraví. Voda nedosáhne na dvě místa a úklid obou zabere pár minut

Následující článek

5 parfémů, které nosí manželky miliardářů: Takhle voní luxus a moc

Nejnovější články