Přísloví "dopadnout jak sedláci u Chlumce" jistě dobře znáte. Událost, podle které vzniklo a která se odehrála před téměř 250 lety, však dnes už tak známá není. Pojďme si ji na její výročí připomenout. 

Zažitý módní genderový stereotyp, kdy je růžová pro holčičky a modrá pro chlapečky, není nic, co by tu platilo odjakživa. Před 107 lety vyšel článek, který potvrzuje, že to dokonce bývalo obráceně.

Manželství arcivévody Josefa, pozdějšího císaře Josefa II., s Isabelou Parmskou patří mezi smutné příběhy habsburského rodu. Jejich životy poznamenala smrt dětí, deprese a Isabela bohužel zemřela i velmi mladá. Josef II. po její smrti už nikdy nenavázal hlubší citový vztah k jiné ženě. Od Isabelina narození uplynulo 280 let.

Vyhlídkovou plošinu na hlavním stěžni Titaniku už si dávno rozebralo moře, ikonické zábradlí na přídi ji bude následovat každou chvíli. Oceán, hlubokomořské proudy a bakterie denně „sní“ stovky kilogramů železa. Stav rozpadu legendární zaoceánské lodi se chystá zkontrolovat nová expedice.

Děti v páté třídě brzy dostanou úkol typu "převeď arabská čísla na římská a naopak". Takové zadání však má hned dvě slabá místa: Číslice, se kterými počítáme, nazýváme arabské, jenže Arabové je nevymysleli. Co víc, ani staří Římané nevymysleli římské číslice.

Před 138 lety nastala největší exploze, jakou kdy lidstvo zaznamenalo. Erupce indonéské sopky Krakatoa 27. srpna 1883 byla asi 13 000krát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu.

Každý člověk je jedinečný. Ale jak si můžeme být jisti, koho zrovna máme před sebou? Před 165 lety britský koloniální úředník poprvé použil pro identifikaci lidí otisk ruky, a položil tak základ pozdější daktyloskopie. Na to, aby se jeho myšlenka prosadila, si ale musel ještě dobré půlstoletí počkat.

V polovině 14. století v Evropě řádila epidemie dýmějového moru známá jako černá smrt. Navzdory vysoké úmrtnosti, která ji provázela, však po několika letech ustoupila. Teorie o tom, proč se tak stalo, jsou různé. Seznamte se s těmi, o kterých se hovoří nejčastěji.