Česká filharmonie otevřela sezónu Třetím klavírním koncertem Sergeje Prokofjeva, který odehrála vycházející uzbecká hvězda Behzod Abduraimov. V jeho podání ale chyběla tvrdost a důraz, kterým je Prokofjev pověstný. Symbolické vzhledem k tomu, že se Prokofjev narodil ve východoukrajinské Donbaské oblasti, kterou nyní zmítá válka. 

Potřebujete-li někoho donutit k přiznání, není nic jednoduššího, než ho zavřít do temné místnosti a několik hodin mu stále dokola pouštět jednu jedinou píseň. Ideálně nějaký sladký cajdák s bezobsažným textem. Metoda je prověřená americkou CIA.

Vězni ve státě Malawi na jihovýchodě Afriky neměli dosud nejmenší tušení o existenci hudebních cen Grammy. Přesto jejich album I Have No Everything Here získalo nominaci v kategorii world music.

I když stanovy Eurovize zakazují politizaci vystoupení a organizátoři tuto písňovou soutěž tvrdošíjně označují za nepolitickou, nejpozději po loňském ročníku tomu už nikdo nevěří. Jde vlastně o jedno velké politikum od samého počátku – v pozitivním i negativním slova smyslu. Na oblibě to ale Eurovizi neubírá – především na Západě, ale i v řadě postsocialistických zemí. Jen u nás se toto písničkové klání nějak ne a ne prosadit. Snad to může být dosavadními neúspěchy našich interpretů, snad obecnou nedůvěrou vůči podobným festivalům, kterou u nás minulý režim zasel Sokolovem nebo Bratislavskou lyrou a podtrhl přenosy ze San Rema, potažmo z poněkud pozapomenutých polských Sopot. Sobotní finále 62. ročníku Eurovision Song Contest hostí Kyjev.

Fotbalisté pražské Slavie mohou být pravděpodobně v klidu. Čínská kulturní pravidla do Česka dosud nepronikla do takové míry, že by „odstraňování příznaků dekadentní západní kultury“ zasáhlo i tradiční tuzemský fotbalový klub, který Číňanům patří.

Tichá noc patří k nejslavnějším vánočním písním světa. Vznikla možná tak trochu z nouze.

Již několik měsíců částí společnosti hýbe staronový spor o zesnulého zpěváka Michaela Jacksona, který rozjel kontroverzní dokument Leaving Neverland. Zneužíval král popu malé chlapce, nebo tomu tak opravdu bylo jen v haldě černého humoru na jeho účet? A je nařčení Jacksona ze zneužívání opravdu tím hlavním, co bychom si z filmu měli odnést?

Dalo by se říci, že takový fenomén, jakým byli Beatles, je skrz naskrz prozkoumán. Ovšem i po desetiletích se sem tam objeví něco nového. Například dosud nespatřené snímky.