Macinka: Zahraniční politiku určuje vláda, delegace na summitech má vést premiér

Proto považuje za správné, když českou delegaci na všech podobných akcích povede premiér. Prezident dnes studentům v Brně řekl, že ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, protože by tak popíral jeho ústavní pravomoci.

"Petr Pavel by o popírání ústavy raději neměl hovořit, když ji sám porušuje. Zahraniční politiku České republiky určuje vláda, nikoli opozice. Prezident pouze jmenuje velvyslance a účastní se pietních aktů, zatímco vláda rozhoduje o tom, kdo bude zemi reprezentovat. Summity mezinárodních organizací rovněž nejsou vhodným prostředím pro volební kampaň. I proto se domnívám, že je správné, když českou delegaci na všech podobných akcích povede premiér. Nejsme prezidentská republika," uvedl Macinka.

Prezident už dříve řekl, že chce s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) ještě o delegaci pro summit jednat a hledá termín pro možnou schůzku. Pokud se ho najít nepodaří, bude Pavel s Babišem jednat telefonicky.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) České televizi o víkendu řekl, že mu bylo řečeno, že se summitu zúčastní premiér, ministr zahraničí a ministr obrany. Účast v tomto složení považuje za logickou, protože především vláda je podle něj zodpovědná za zahraniční politiku i za plnění závazků, které vyplývají z členství v NATO. Babiš ve vyjádření pro ČT řekl, že Zůnu pověřil zpracováním koncepce armády a že budou pracovat na tom, aby se připravili na summit.

O tom, že by prezident nemusel na jednání do Turecka jet, hovořil jako první v lednu Macinka poté, co se s hlavou státu dostal do ostrého sporu kvůli nejmenování čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Od té doby také Motoristé hovoří o Pavlovi jako o zástupci opozice.

Babiš v březnu před odletem na summit EU v Bruselu novinářům řekl, že svou a Macinkovu účast považuje za logickou. Zástupci vlády podle Babiše lépe než hlava státu spojencům včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa vysvětlí výši letošních výdajů na obranu v českém rozpočtu. Tu vzhledem k aktuální geopolitické situaci kritizoval český prezident i američtí diplomaté.

NATO v současnosti vyžaduje, aby členské země na obranu dávaly nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje ministerstva obrany v letošním rozpočtu odpovídají 1,73 procenta HDP, k dosažení dvouprocentní hranice přispívají mimo jiné výdaje na dopravní stavby. Národní rozpočtová rada vyjádřila pochybnosti o tom, že NATO tyto výdaje uzná jako obranné.

Summity NATO v minulosti navštěvovali za ČR jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.