Žena totiž byla odsouzena za podíl na justiční vraždě Milady Horákové, a některé prezidentské amnestie se na ní proto nevztahují, řekl Lžičař.

Podle prvoinstančního verdiktu královéhradeckého krajského soudu z minulého týdne by Brožová-Polednová měla být propuštěna z vězení, protože se jí týkají amnestie z roku 1953, 1955 a 1990. Každá z nich zkracuje prokurátorce trest o dva roky. 

Všechny tři amnestie se vztahují nejen na již dříve uložené tresty, ale i na rozsudky vynesené až po rozhodnutí prezidenta, pokud se týkají trestných činů spáchaných před ním. Amnestie udělená prezidentem Antonínem Zápotockým v souvislosti s úmrtím Klementa Gottwalda se podle Lžičaře na prokurátorku vztahuje zcela jistě. "Tato amnestie se nevztahovala pouze na takové činy jako vlastizrada, sabotáž a podobné," uvedl právník. 

Druhá Zápotockého amnestie udělená k desátému výročí osvobození Československa sovětskou armádou však již vylučovala odsouzené za vraždu. Stejně tomu bylo i v případě amnestie prezidenta Václava Havla po nástupu do funkce. Ta však zároveň obsahovala ustanovení o ženách, kterým bylo více než 55 let. "Myslím si proto, že v závěru jí budou odpuštěny tak tři roky," uvedl advokát. 

S odpuštěním celého trestu nesouhlasí ani Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové, podalo si proto proti rozhodnutí soudu stížnost. "Krajské státní zastupitelství má na věc odlišný právní názor, konkrétně se domnívá, že amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky se na tuto odsouzenou nevztahují v takovém rozsahu, jak o tom rozhodl krajský soud," zdůvodnil podání stížnosti jeho mluvčí Pavel Bužga. 

O stížnosti bude nyní rozhodovat pražský vrchní soud. Pokud by rozhodl tak, jak se domnívá Lžičař, Brožová-Polednová by pravděpodobně neměla nárok na odškodnění. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Jitky Zinke by bývalá prokurátorka neměla zřejmě nárok na peníze od státu ani v případě, že by jí byl celý trest prominut. 

Ministerstvo se nevyjádřilo k tomu, zda někdo neměl možnost na snížení trestu kvůli amnestiím upozornit dříve. Právnícise neshodli na tom, kdo má povinnost se touto možností zabývat. Podle Lžičaře je chyba na straně soudů. "Rozsudek má být vždy spravedlivý," uvedl. Upozornil i na to, že se případ dostal až k Nejvyššímu a Ústavnímu soudu. Naopak odborník na ústavní právo Václav Pavlíček se domnívá, že vinu za to, že se informace o amnestiích zohledňuje až nyní, nese advokát prokurátorky. 

Právní zástupce Brožové-Polednové Vladimír Kovář však tvrdí, že zatím nebyl vyrozuměn ani o verdiktu královéhradeckého soudu. Chce proto proti soudu podniknout kroky, které však dále neupřesnil. "Pokud tam amnestie opravdu byla, pak veškeré trestní stíhání bylo nezákonné," řekl. 

Podle informací deníku Lidové noviny (LN) sehrál ve věci významnou roli prezident Václav Klaus. Úředníci prezidentova odboru, který se amnestiemi zabývá, totiž údajně řešili, zda Brožové-Polednové neudělit amnestii. V rámci prověřování jejího případu narazili i na možnost, že se na bývalou prokurátorku mohou vztahovat někdejší prezidentské či vládní amnestie. 

Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Do věznice ve Světlé nad Sázavou nastoupila před necelým rokem. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká podala v její prospěch žádost o milost. Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní. 

Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.