Lidští politici zklamali, městečko si zvolilo starostou kocoura. Ve funkci vydržel 20 let
8. 7. 2026 – 9:16 | Magazín | Jiří Rilke
Když se vám nelíbí, jak se chovají v politických funkcích lidé, řešení je nasnadě: Nechte úřadovat zvíře!
Možná znáte ten pocit, kdy se díváte na výběr volebních kandidátů do politických funkcí a nenajdete mezi nimi jediného, koho by se vám opravdu chtělo volit. Většinou to pak končí tak, že volíme to, co považujeme za „menší zlo“, nebo k volbám rovnou nejdeme.
Ani jedno řešení ale není úplně ideální a, jak předvedli obyvatelé aljašského městečka Talkeetna, existuje ještě třetí možnost.
Politická kariéra bez korupce a s čistými tlapkami
Příběh starosty Stubbse začal v létě roku 1997. Lauri Stec, tehdejší manažerka místního obchodu Nagley's General Store, našla krabici s opuštěnými koťaty a jedno si vybrala. Protože nemělo ocas, dostalo jméno Stubbs (Pahýlek). Obyvatelé Talkeetny, nespokojení s výběrem kandidátů, začali z legrace vpisovat jeho jméno na hlasovací lístky.
A udělali to tak hromadně, že Stubbs opravdu vyhrál.
Nutno podotknout, že Talkeetna je takzvané začleněné území (census-designated place) s necelou tisícovkou obyvatel, které de jure žádného skutečného starostu nemá a je spravováno na úrovni okresu. Zvolení Stubbse tak mělo spíš symbolický charakter.
Jak ale uvedla majitelka obchodu v dobovém rozhovoru pro americká média, jeho politický vliv na komunitu byl naprosto reálný: „Nezvyšuje nám daně – nemáme žádnou daň z prodeje. Nezasahuje do podnikání. Je čestný.“
Úřadování ze zadní místnosti samoobsluhy
Během svých dvou dekád ve funkci nevyužíval Stubbs žádnou luxusní kancelář na radnici. Jeho oficiálním úřadem i domovem se stal právě Nagley's General Store.
Zde trávil dny tím, že podřimoval v košících na regálech, nechal se drbat od návštěvníků a každý den v odpoledních hodinách vyžadoval svůj oblíbený rituál – vodu s příměsí šanty kočičí (catnipu) podávanou výhradně ve vinné sklenici nebo sklence na margaritu.
Starostování ale nebylo vždy jen bezpečné podřimování. V roce 2013 přežil Stubbs vážný útok potulného psa, který si vyžádal ošetření na veterinární klinice s náklady přesahujícími tisíc dolarů. Komunita se tehdy okamžitě semkla a peníze na záchranu svého starosty vybrala.
Zpráva o zraněném kocourovi vyvolala vlnu solidarity a do Talkeetny chodila přání brzkého uzdravení z celého světa. Podle deníku The Wall Street Journal čelil starosta v průběhu své kariéry také dalším nebezpečím – pád do vypnuté fritézy či nedobrovolný odvoz na popelářském voze.
zdroj:
Jenni Konrad / CC BY-SA 2.0
Proč volíme zvířata?
Z pohledu sociologie a politologie není zvolení zvířete do veřejné funkce jen obyčejným vtipem. Odborníci tento fenomén popisují jako ultimátní formu protestního hlasování (tzv. protest vote). Když jsou voliči hluboce zklamáni politickým systémem, volba zvířete funguje jako silný symbolický vzkaz: Raději svěříme vedení němé tváři než komukoliv z vás.
Kromě politického vzdoru to má ale i masivní komunitní a ekonomický přesah. Zvířecí starosta funguje jako nekonfliktní maskot, který stírá politické rozdíly. Pro malou Talkeetnu to znamenalo obrovskou finanční vzpruhu. Do městečka denně proudily desítky turistů navíc jen proto, aby se s chlupatým politikem mohli vyfotit.
Starosta Stubbs zemřel pokojně ve spánku koncem července 2017 ve věku úctyhodných 20 let. Jeho majitelé tehdy vydali oficiální prohlášení, ve kterém celou éru shrnuli slovy: „Byl to ten nejlepší starosta, jakého jsme si mohli přát.“
A jelikož kocour v čele obyvatelům opravdu vyhovoval, Stubbsovým nástupcem se stal další rodinný kocour, Denali. Ten úřadoval až do roku 2022, kdy zemřel a ve funkci ho vystřídala jeho sestra, kočička Aurora. Ta je ve funkci dodnes.
Jak to modrooké starostce sluší, se můžete přesvědčit sami: