Nález navazuje na případ podnikatele Milana Zádamského, jehož Ústavní soud letos v únoru pustil z vazby. Soudkyně Eliška Wagnerová čte odůvodnění nálezu. 

Napadená část trestního řádu říkala, že pokud podá státní zástupce odvolání proti zprošťujícímu rozsudku, má jeho stížnost proti propuštění z vazby odkladný účinek. Znamenalo to, že obžalovaný v některých případech nadále zůstával za mřížemi, přestože prvostupňový soud rozhodl o jeho nevině. O vazbě pak musel rozhodnout nadřízený soud. 

Zádamský strávil ve vazbě více než dva roky a hrozil mu vysoký trest za zločinné spolčení, vydírání a další trestné činy. Podle obžaloby skupina pachatelů kolem Zádamského terorizovala podnikatele na západě Čech. 

Soudci však většinu ze stíhaných mužů včetně Zádamského zprostili obžaloby, protože se nepodařilo prokázat jejich vinu. Státní zástupce se proti rozsudku na místě odvolal k Vrchnímu soudu v Praze a podal stížnost proti propuštění obžalovaných z vazby.

Vrchní soud ponechal Zádamského ve vazbě. Podnikatel však podal ústavní stížnost. Ústavní soud poté odložil vykonatelnost rozhodnutí o pokračující vazbě, a tak pustil Zádamského na svobodu. Poté se začal zabývat zněním sporného ustanovení zákona. 

Proces se Zádamským byl rozsahem a délkou trvání trestné činnosti srovnáván s Berdychovým gangem, spis má přes 10000 stran, ve věci se konalo 63 hlavních líčení. Gang podle žalobců nutil různé podnikatele platit za poskytování "ochrany" a zaměstnávat dosazené vyhazovače. V případě odporu prý ničil provozovny, napadal hosty, hrozil likvidací dětí i celých rodin vydíraných.