Kyrgyzská opozice oznámila, že sestavila přechodnou vládu, jež má fungovat šest měsíců. Do jejího čela se postavila sociální demokratka Roza Otunbajevová, která dnes zároveň oznámila rozpuštění parlamentu. Opozice převzala moc po středečních nepokojích v zemi, při kterých podle poslední bilance agentury AFP zemřelo 68 lidí a 527 bylo zraněno. Opozice tvrdí, že zahynula nejméně stovka osob. 

"Vytvořili jsme nyní dočasnou vládu a já ji řídím. Bude fungovat půl roku, během kterého vypracujeme návrh ústavy a vytvoříme podmínky pro svobodné a spravedlivé volby," citovala agentura Reuters z telefonického rozhovoru s bývalou kyrgyzskou ministryní zahraničí Otunbajevovou.

Devětapadesátiletá Otunbajevová také vyzvala prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, kterému před pěti lety pomohla k moci, aby odstoupil. Činí ho odpovědným za korupci a špatné financování v zemi, kde třetina z 5,3milionové populace žije pod hranicí chudoby.

Po informacích, že Bakijev ve středu uprchl z Kyrgyzstánu, nyní nová šéfka vlády oznámila, že se uchýlil do svého domovského regionu - Džalalabadské oblasti - na jihu země a snaží se kolem sebe shromáždit své příznivce a obhajovat svou pozici. "Chceme jednat o jeho rezignaci," prohlásila Otunbajevová.

Celodenní pouliční boje v kyrgyzské metropoli Biškeku si ve středu vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných. Prezidentovu rezidenci vyplenil dav a v hlavním městě byly zdemolovány i budovy soudu, policie a centrálních úřadů.

Přechodný ministr obrany Ismail Isakov dnes prohlásil, že prozatímní vláda má pod kontrolou ozbrojené složky i pohraniční stráž. "Celá armáda a pohraniční stráž jsou nyní pod naší kontrolou. Armáda již nebude znovu užita k řešení domácích záležitostí," řekl Isakov.

Podle Otunbajevové prozatímní kabinet v současné době ovládá takřka celou zemi. "Prakticky všechny regiony... jsou pod naší kontrolou, ale stále ještě pracujeme na situaci v Oši a Džalalabadu," uvedla.

Na mezinárodním kyrgyzském letišti Manas, kde má leteckou základnu i americká armáda, byly na dobu neurčitou pozastaveny civilní i vojenské lety, informovala agentura AFP s odvoláním na představitele americké armády.

Spojené státy mohou základnu Manas nadále využívat

Pro Washington je vlna nepokojů zneklidňující, protože kyrgyzská základna Manas se stala hlavním překladištěm pro dopravu amerického a spojeneckého vojenského materiálu do Afghánistánu.

Otunbajevová nicméně dnes ujistila, že ponechá v platnosti stávající dohodu, která umožňuje Spojeným státům základnu Manas využívat. "Současný stav zůstane zachován," řekla šéfka přechodné vlády na tiskové konferenci k záležitosti zmíněné tranzitní letecké základny na předměstí Biškeku, kudy podle agentury AFP každý měsíc projde asi 35.000 amerických vojáků mířících do Afghánistánu či opačným směrem.

Prozatím základna nefunguje. "Podle našich informací byla z Manasu přemístěna některá letadla a dočasně byly pozastaveny lety na základnu i z ní. Tyto kroky nemají žádný zásadní dopad na operace v Afghánistánu nebo jejich logistickou podporu," sdělil představitel sil NATO v Afghánistánu podplukovník Tadd Sholtis.

Vývoj v Kyrgyzstánu s velkým znepokojením sleduje i Rusko, které má v zemi také vojenskou základnu. Tyto obavy potvrdil ruský prezident Dmitrij Medveděv, který ve středu přiletěl do Prahy. Zdůraznil však, že se jedná o vnitřní záležitost Kyrgyzstánu. Usoudil, že forma protestů ukazuje, že tamní obyvatelé byli velmi pohoršeni a nespokojeni se svou vládou.

Bílý dům dnes vyjádřil přesvědčení, že pád dosavadní kyrgyzské vlády se bude projednávat na pražském summitu amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho ruského protějšku Medveděva.

Znepokojení ohledně situace v Kyrgyzstánu dnes vyslovila i sousední Čína, která je společně s USA a Ruskem hlavním zdrojem pomoci této zbídačelé zemi. Další sousední stát, Uzbekistán, dnes oznámil, že uzavřel hranice s Kyrgyzstánem.