Kybernetických útoků stále přibývá, důležitá je už volba hesla

- Aktuality autor: Sebastian Kantor

Kybernetických útoků stále přibývá, stávají se každodenní hrozbou nejen pro exponované firmy či úřady, ale i pro všechny ostatní uživatele informačních technologií. Bezpečnost dat konkrétního člověka se odvíjí už od volby vhodného přístupového hesla. Nesmí být jednoduché a předvídatelné, rozhodně by člověk neměl užívat totéž heslo pro více služeb a systémů, řekl dnes Zbyněk Raida, ředitel Centra SIX Vysokého učení technického v Brně (VUT). 

Internetové bankovnictví (ilustrační fotografie)

Internetové bankovnictví (ilustrační fotografie),zdroj: ThinkStock

Otázka vhodného hesla se může zdát jako banální, z bezpečnostního hlediska je však důležitá. Pokud například člověk použije v e-shopu nebo podobné službě stejné heslo jako v bance, e-mailové schránce a firemních databázích, vystavuje se tím značnému riziku. 

Odborníci na kybernetickou bezpečnost si dnes v Brně při celodenním semináři vyměňují informace o nových trendech. Cílem je sladit poznatky a propojit instituce z akademické a komerční sféry i státní správy. Tento cíl má v Česku už přibližně dva roky Technologická platforma energetické bezpečnosti. "Tím, jak je celý svět založen na fungování počítačových sítí, tak hrozby ohrožují stále větší množství oblastí našeho života," uvedl Raida. 

Brněnští vědci dnes prezentovali například svůj výzkum přenosu dat pomocí laserových svazků. "Jsou tak úzké, že je velmi těžké je odposlechnout a zároveň se navzájem neruší," řekl novinářům Zdeněk Kolka z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT. Optické laserové svazky jsou vhodné například k obnově komunikační infrastruktury po jakémkoliv kolapsu či útoku. 

Globální problém

VUT také vlastní zátěžový tester, který umožňuje prověřit i nejrychlejší počítačové sítě. Vědci dokážou simulovat například útoky DDoS a DoS, které cíleně zahlcují servery a patří k největším hrozbám současného internetu. 

Do sféry kybernetické bezpečnosti spadá také biometrie, tedy rozpoznávání osob podle jejich nezaměnitelných charakteristik. Využívá se při kontrole vstupu do zabezpečených objektů, ale také třeba při spouštění počítačů a mobilů. Vědce zajímá i téma detekce živosti. "To je důležité, aby se nedal zneužít nějaký uměle vyrobený falzifikát otisku prstu," řekl Michal Doležal z Fakulty informačních technologií VUT. 

Kybernetická bezpečnost je globální problém. Hackeři působí celosvětově škody v řádu až stovek miliard dolarů. Útočníci napadají bankovní databáze, kódy kreditních karet, ale zaměřují se také na duševní vlastnictví a data z průmyslu a byznysu. Největší vlna útoků hackerů se v Česku odehrála loni v březnu. Útoky typu DDoS se zaměřily na zpravodajské servery, internetové stránky bank, operátorů a dalších institucí. 

Podle loni publikované zprávy Vojenského zpravodajství budou kybernetické útoky stále propracovanější. Česko na hrozby reagovalo zřízením Národního centra kybernetické bezpečnosti, vláda nedávno projednala návrh zákona o kybernetické bezpečnosti. Opatření přijímá také Evropská unie. 

Zdroje: ČTK