Důvodem je krize, která dopadla na ocelářský průmysl. Dnes to řekl ředitel AMO pro personalistiku a vnější vztahy Jan Rafaj. Předseda odborů huti Vítězslav Prak řekl, že odbory budou požadovat navýšení mezd pro zaměstnance, kteří ve firmě zůstanou.

"Do jisté míry se nám daří udržet objem výroby, nicméně ceny tak dramaticky spadly, že v současné době téměř na žádném ocelářském výrobku netvoříme zisk. Naopak tvoříme ztrátu a ta ztráta se propadá," řekl Rafaj.

V posledních měsících silně zavrávoral automobilový průmysl

Připomněl, že se v důsledku ekonomické krize méně staví. "Například naše ostravská ocel směřuje zejména do stavebnictví a některých konstrukcí. Kromě toho v posledních měsících také silně zavrávoral automobilový průmysl, který zásadním způsobem začal snižovat odběry, na což ocelářský trh musel reagovat," řekl Rafaj.

Zhoršení situace na trhu potvrzuje mluvčí společnosti Evraz Vítkovice Steel Jaromír Krišica. "Situace na trhu s válcovanými výrobky je nestabilní a došlo k poklesu poptávky od zákazníků. Společnost připravuje různé scénáře, jak se vypořádat s nastalou situací, aby zajistila optimální zaměstnanost a výrobu," uvedl Krišica. Mluvčí další velké hutní společnosti Třinecké železárny Lucie Drahošová sdělila, že železárny v současnosti žádné propouštění zaměstnanců nebo rušení pracovních míst nechystají.

Zaměstnanci, kteří se rozhodnou pro dobrovolný odchod, si z AMO odnesou odstupné podle počtu odpracovaných let. Rafaj uvedl, že při maximálním výši odstupného zaměstnanec může dostat až 750.000 korun. Firma počítá s tím, že většina pracovníků odejde k 31. lednu.

Dlouhodobě přežijí jen nejefektivnější závody

Podobná situace nastala v AMO už v roce 2009. Tehdy firmu s vysokým odstupným opustilo 1200 pracovníků.

Generální ředitel Tapas Rádžderkar uvedl v tiskové zprávě, že AMO potřebuje významně zlepšit svou produktivitu. "Dlouhodobě přežijí jen nejefektivnější závody, které budou schopny konkurovat s nejlepšími cenami a nejlepšími službami pro zákazníky i v období, kdy poptávka po oceli klesá," uvedl Rádžderkar. Příští týden bude postupně hovořit se zaměstnanci ve všech závodech.

"Od 12. prosince do 20. ledna budeme přijímat žádosti a podepisovat dohody o ukončení pracovního poměru," sdělil Rafaj. Řekl, že podle předběžných informací od vedoucích provozů už teď ví, že o odstupně bude mít zájem tolik lidí, že to představuje většinu z předpokládaného počtu odchodů.

Odchodné je nadstandardní

Redukci míst plánuje AMO ve všech závodech bez výjimky, včetně dceřiných firem ArcelorMittal Energy Ostrava a ArcelorMittal Engineering Product Ostrava. Ve firmě bude také probíhat jakýsi interní trh práce. "Už teď víme, že v některých závodech přijme nabídku více lidí, než bychom si mohli dovolit," vysvětlil Rafaj. Firma je připravena vyjít vstříc zaměstnancům, kteří se o odstupné přihlásí, a dělat mezi jednotlivými provozy přesuny.

"Odchodné je nadstandardní, i když v téhle firmě v zásadě pravidlem. My jako odbory proti tomu nemůžeme moc dělat, protože zaměstnanci se sami hlásí o to, že ty takzvané zlaté padáky chtějí," řekl odborový předák Prak. Uvedl, že mu je líto lidí, kteří ve firmě zůstanou a budou muset pracovat ve snížených počtech. Odbory pro ně budou požadovat navýšení mezd.

Vyjednávání o nové kolektivní smlouvě v AMO ještě nezačalo. "Zatím jsme předali návrh hospodářskému vedení. První kolo vyjednávání mělo být v pondělí, ale místo toho budeme muset jednat o nové situaci. Jednání o mzdách tak ještě nebude na pořadu dne," řekl Prak.

Centrum pomoci je v České republice unikátní

Mluvčí AMO Věra Breiová uvedla, že kromě odstupného firma pro odcházející zaměstnance připravila Centrum pomoci. "Je v České republice unikátní. Už v minulé vlně bylo velmi oceňováno, využili ho snad všichni zaměstnanci. Někteří z nich byli docela bezradní," řekla Breiová. Lidem se dostane pomoci s vyplňováním formulářů, zorientováním na trhu práce, v centru bude i psycholog a poradenství v oblasti důchodů.

AMO je největší hutní firma v Česku, patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal. Roční kapacita výroby je 3,6 milionu tun oceli. Polovinu produkce AMO exportuje do více než 50 zemí. Společnost se loni po předchozí více než miliardové ztrátě vrátila do zisku, který dosáhl 758 milionů korun.

AMO je rovněž jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí v kraji. Před měsícem spustila firma ve svém severním provozu nové filtry na zachycování prachu, oxidů síry i dioxinů za miliardu korun. Pro jižní provoz se lepší odprášení teprve připravuje.