Tématem expozice bude jejich osud za druhé světové války. V dnešní tiskové zprávě o tom informoval prezidentův mluvčí Filip Platoš.

Klíčníci klenoty slavnostně vyzvednou z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha 15. září. Následující dva dny si je budou moci prohlédnout školní třídy.

Prezident Petr Pavel loni rozhodl o tom, že budou klenoty na Hradě vystavovány každoročně. Na podzim si výstavu nenechalo ujít 46.609 návštěvníků, včetně škol z celé republiky i domácích a zahraničních turistů, uvedl Platoš.

Architektonický koncept výstavy má na starost studio Evy Jiřičné. Expozice ponese podtitul "České korunovační klenoty: Poklad v temnotě" a seznámí návštěvníky s osudem královských insignií za druhé světové války.

Před válkou je nechal převézt tehdejší prezident Edvard Beneš z bezpečnostních důvodů na Slovensko a uschovat v trezoru pobočky Národní banky Československé, vzhledem k následnému vývoji v Česku i na Slovensku se ale následně rychle rozhodlo o jejich převozu zpět. Ke konci války pak byla část klenotů tajně zazděna v románském podzemí Starého královského paláce na Pražském hradě, kde setrvala do října 1945.

Na výstavě budou k vidění materiály z fondů a sbírek Archivu prezidentské kanceláře, Správy Pražského hradu a Fotoarchivu ČTK. Ke zhlédnutí budou písemné prameny, dobové fotografie i předměty, například bedna, jež sloužila k převozu klenotů.

Korunovační klenoty byly do loňska na Pražském hradě vystaveny od vzniku samostatné České republiky osmkrát. Dvakrát za úřadování Václava Havla i Václava Klause, čtyřikrát za Miloše Zemana. Dosud nejdéle byly k vidění v květnu 2016, kdy výstava trvala 15 dní.

Tradice vystavování sahá do první republiky, první veřejná výstava klenotů se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti sv. Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po skončení druhé světové války roku 1945, dvakrát v 50. letech (1955 a 1958), v přelomovém roce 1968 i za normalizace (1975 a 1978). Pokaždé si je přišly prohlédnout desetitisíce lidí.

Svatováclavská koruna, žezlo a jablko jsou slavnostní insignie, které byly po staletí používány při korunovaci českých králů. Naposledy sloužily svému účelu 7. září 1836, kdy byl inaugurován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli. Dnes jsou klenoty jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti.