Kontroverzní prezident Venezuele zůstal. Řada zemí výsledek neuznává

AKTUALITA - Aktuality autor: šar

Nedělní prezidentské volby ve Venezuele vyhrál dosavadní socialistický prezident Nicolás Maduro. Po sečtení téměř 93 procent hlasovacích lístků získal 68 procent hlasů. Madurův hlavní vyzyvatel Henri Falcón, kterého podle komise podpořilo 21 procent voličů, už prohlásil, že volby byly poznamenány nesrovnalostmi a postrádají legitimitu. Také část opozice sporné hlasování bojkotovala.

Dosavadní prezident vyhrál volby, opozice je zpochybňuje

Dosavadní prezident vyhrál volby, opozice je zpochybňuje,zdroj: Profimedia.cz

"Podcenili mě," řekl 55letý Maduro po oznámení volební komise jásajícímu davu před prezidentským palácem. "Nikdy dřív prezidentský kandidát nezískal 68 procent hlasů svého lidu a nikdy dřív neměl náskok 47 procentních bodů před druhým kandidátem," dodal bývalý řidič autobusu, který bude moci setrvat ve funkci prezidenta až do roku 2025.

Celkem mohlo v nedělních volbách hlasovat kolem 20 milionů Venezuelanů. Podle údajů po sečtení téměř 93 procent hlasů Madura podpořilo více než 5,8 milionu Venezuelanů, jeho hlavního rivala Falcóna 1,8 milionů. Evangelický pastor Javier Bertucci dostal 925 tisíc hlasů a zastánce odkazu někdejšího prezidenta Huga Cháveze Reinaldo Quijada zhruba 34 tisíc.

ČTĚTE TAKÉ:  Na krok od totální izolace

Účast podle dosavadních údajů dosáhla 46 procent, což je rekordně nízké číslo. V roce 2013, kdy Maduro v čele jihoamerického státu vystřídal zesnulého prezidenta Cháveze, činila účast téměř 80 procent. Podle opozice, jejíž část volby bojkotovala, ale dosáhla účast zhruba jen 30 procent. Podíl lidí, kteří se rozhodli nevyužít svého práva volit, je podle agentury AFP nejvyšší od zavedení demokracie ve Venezuele roce 1958.

"Průběh voleb nepochybně postrádá legitimitu a jako takový jej neuznáme," řekl Falcón. Stejný názor zastává i třetí kandidát Bertucci, který stejně jako Falcón vyzval k vypsání nových voleb. Falcón poukázal na skutečnost, že Maduro si prakticky kupoval hlasy prostřednictvím ověřování takzvaných vlasteneckých průkazů, které zavedl pro rozdělování potravin, jichž je v zemi nedostatek.

Těm, kdo přijdou k volbám, sliboval Maduro v kampani více potravin. Museli ale při volbách navštívit červené kiosky, které stály u většiny volebních místností, a prokázat se zmíněným vlasteneckým průkazem. Tuto kartičku má podle serveru BBC přes 16 milionů lidí. Podle výsledků voleb se tedy dala takto "koupit" jen necelá třetina jejich držitelů.

Nedělních voleb se nesměli účastnit také někteří přední opoziční lídři buď proto, že jim režim zakázal ucházet se několik let o veřejné funkce, nebo proto, že jsou ve vězení za "protivládní spiknutí". 

Kanada výsledky neuznává 

Kanada a 13 latinskoamerických zemí v pondělí  oznámilo, že výsledky voleb neuznává. Státy sdružené v takzvané Limské skupině označily volby za nedemokratické a nesvobodné a v reakci na to hodlají povolat své velvyslance ve Venezuele ke konzultacím, informovala španělská agentura Europa Press.

Limská skupina, kterou tvoří mimo jiné Argentina, Brazílie, Kanada, Mexiko, Kolumbie nebo Chile, už před konáním prezidentských voleb ve Venezuele vyzývala k jejich zrušení či odkladu.

Skupina těchto zemí vznikla loni v létě a od té doby kritizuje společně prezidenta Madura za potlačování opozice a porušování lidských práv. Dnešní společné oznámení o povolání velvyslanců ke konzultacím je zatím nejvýraznějším praktickým krokem, na němž se členové Limské skupiny shodli.

Za podvod označil venezuelské prezidentské volby už v neděli na svém twitterovém účtu americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Dvacítka bývalých iberoamerických prezidentů a premiérů dnes vyzvala země světa, aby na protest z Venezuely stáhly své velvyslance.

V centru Caracasu po oznámení výsledků voleb už v noci vyšli lidé protestovat do ulic, podle opozičního deníku El Nacional tloukli do hrnců, což je forma protestu hojně používaná v Jižní Americe. U města Barquisimeto na severu Venezuely zablokovali demonstranti hořícími pneumatikami místní silnici.

K předčasným prezidentským volbám byli Venezuelané vyzváni za hluboké hospodářské krize v zemi, kterou způsobila pět let trvající recese a snižující se ropná produkce.

Za situace, kdy v zemi roste míra podvýživy a hladu, zvyšuje se hyperinflace a Venezuela zažívá vlnu masové emigrace, přistupovali mnozí její obyvatelé k volbám s deziluzí a rozhořčením. Kritizovali Madura za své ekonomické strádání a opozici za vzájemné spory.

Tagy: zahraničí prezidentské volby Venezuela Jižní Amerika Střední a Latinská Amerika

Zdroje: ČTK