Dohodu v pátek večer dojednal americký prezident Barack Obama s lídry klíčových rozvíjejících se zemí. Proti právně nezávazné dohodě se postavila malá skupina zemí, které ji ostře odmítly. 

"Konference vzala na vědomí Kodaňskou dohodu," uvádí se v závěrečném rozhodnutí jednání, jehož se účastnilo 193 zemí včetně České republiky. Tato formulace podle analytika, na kterého se odvolává agentura AFP, rovněž činí dohodu platnou, a přitom se vyhýbá přímému schválení dohody. 

"Je to rozhodně zklamání, je to slabé, ten text nemá žádnou váhu," řekl člen české delegace Pavel Zámyslický, ředitel odboru klimatu ministerstva životního prostředí. "Teď se najde spousta zemí, které budou tvrdit, že to není jejich text, že s tím nemají nic společného," dodal. 

Také ministr životního prostředí Jan Dusík čekal víc. Právně závazný dokument by mohl být po chystaných jednáních expertů i politiků podepsán příští rok v Mexiku, myslí si. Jednání v Kodani, která trvala proti plánu o mnoho hodin déle, označil Dusík za vyhrocené a místy velmi emotivní. 

"Je to promarněná příležitost. Pozitivum je v tom, že se podařila najít shoda důležitých hráčů a existuje výsledek, který je podklad pro další práci," řekl Dusík. Česká delegace podle něj nečekala, že by v Kodani mohla vzniknout právně závazná dohoda. Předpokládala ale, že se závěr summitu dotkne obsahově více témat.

Podle pravidel OSN mají dokumenty, jakým je Kodaňská dohoda, přijaty konsensem, ale toho se nepodařilo dosáhnout ani po celonočním vyjednávání. Závěrečné rozhodnutí by nyní mělo zahrnovat seznam zemí, které jsou pro dohodu a ty, které jsou proti ní. Příčinou nesouhlasu států, jako je například Bolívie, Venezuela a Súdán, je skutečnost, že v dosti vágním dokumentu chybí konkrétní cíle pro snižování emisí oxidu uhličitého. 

Ačkoli dohoda předpokládá vytvoření zvláštního fondu a to, že rozvojové státy budou ročně dostávat na boj s klimatickými změnami finanční příspěvek v řádu desítek miliard dolarů, který by měl do roku 2020 vystoupat až na 100 miliard dolarů, jednalo se o ní v rozporu s pravidly OSN za zavřenými dveřmi. Předsedající dánský premiér Lars Lökke Rasmussen se v noci na sobotu rozhodl dohodu předložit plenárnímu zasedání, čímž rozpoutal nekonečné diskuse. 

Značný rozruch vzbudilo prohlášení súdánského zástupce Lumumby Di-Apinga, který řekl, že dohoda odsuzuje Afriku k tomu, aby umírala na globální oteplování a srovnal to s holokaustem. Jeho vyjádření však jiné delegace odsoudily. 

Pouhá politická a právně nezávazná deklarace, k níž státníci v pátek dospěli, požaduje udržet globální oteplování do dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře. Připojily se k ní především Spojené státy, Evropská unie a velké rozvíjející se země jako jsou Čína, Indie, Jihoafrická republika a Brazílie. 

"Je mi líto, že musím oznámit, že Tuvalu nemůže tento dokument přijmout," prohlásil Ian Fry, delegát malého ostrovního státu v Tichomoří, který se skládá z devíti ostrovů o celkově rozloze 26 kilometrů čtverečních. Malé ostrovy požadují udržet globální oteplování do 1,5 stupně, protože jinak prý by ostrovy mohly vlny vymazat z mapy. 

Podle agentury DPA se tak kompromisní návrhy z Kodaně přesouvají k dalším jednáním do roku 2010, kdy se plánuje následná konference v Mexiku. Polovičatým kodaňským řešením se ale prolomila blokáda, která vznikla díky odporu zemí jako jsou Súdán, Kuba, Venezuela či Bolívie. Toto nouzové řešení však zároveň podle DPA dohodu výrazně oslabuje.