Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Konec levné koruny. Co to pro nás znamená?

Konec levné koruny. Co to pro nás znamená?
zdroj: ThinkStock

Pomalu, ale jistě se blíží konec doby, kdy jste si půjčovali za pakatel a netratili, když jste si z banky donesli peníze domů a narvali je do prasátka, anebo (pokud se tam nevešly) si s nimi vycpali slamník.

Časy se mění. Česká národní banka se tři a půl roku snažila zvýšit inflaci a podpořit hospodářský růst – snížila úrokové sazby k nule a oslabovala korunu. Poté, co s devalvováním měny skončila, začíná sazby zvyšovat a brzdí inflaci i růst.

Obrat v její politice pocítí jak střadatelé, kterým svítá naděje na vyšší úroky z vkladů, tak dlužníci a zejména hypotékáři. Těm se časem hypotéky prodraží, stoupnou jim náklady na úroky. Ne však tak, aby se většině z nich vlasy ježily hrůzou.

Nehoří, ale přihořívá

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek zvýšila dvě ze tří sazeb. Základní úrokovou sazbu, dvoutýdenní repo sazbu, od které je odvozeno úročení komerčních úvěrů a která ovlivňuje množství peněz v ekonomice, zvedla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta.

Proč? Opticky je přece všechno v pořádku. Ekonomika jede na plný plyn. V zemi je fakticky plná zaměstnanost, dokonce výrazně rostou mzdy.

Metaforická odpověď: Protože se ekonomika přehřívá a začíná pálit. Roste prostě rychleji, než by měla. Projevuje se to tak, že:

  • Stoupá inflace, překročila dvouprocentní hranici, kterou ČNB pokládá za optimální a přidává desetinku k desetince (v červnu meziročně 2,3 procenta).
  • Povážlivě rostou ceny nemovitostí. Zdražují nejvíc v celé Evropě, meziročně se jejich ceny zvýšily o 13 procent.
  • Zvyšuje se zadluženost domácností, které mají napůjčováno 1,474 bilionu korun (to je 140 tisíc na jednoho obyvatele včetně nemluvňat a důchodců). Tři čtvrtiny z této částky tvoří úvěry na bydlení (zde).
  • Nezaměstnanost klesla pod tři procenta. Dostala se pod hranici, při které jsou ceny a mzdy v rovnováze.
  • Výroba se rozjíždí tak, že nestačíme dovážet Ukrajince.

Možná jste zaznamenali, že mnozí ekonomičtí analytici předpokládali změnu sazeb až na příštím zasedání bankovní rady v září. Centrální bankéři však zasáhli už nyní. Nebylo to předčasné, ale za pět dvanáct, ne-li o pár minut později.

S inflací se to má jako s vodou v hrnci. Když vodu ohříváte, nejdřív stoupají vzhůru bublinky. Přibývají exponenciálně a najednou voda vzkypí. Proto musíte vařič ztlumit v dostatečném předstihu.

A inflace? Když ji necháte rozeběhnout, stěží ji udržíte pod pokličkou.

Kdepak revoluce

Teď k důsledkům vyšších sazeb. Lze je shrnout do devíti bodů:

  • Koruna posílí vůči euru a dolaru. Už se stalo (zde).
  • Zlevní zboží z dovozu.
  • Nižší ceny importovaných výrobků vyvolají tlak na snížení cen (zpomalení růstu cen) domácího zboží.
  • Inflace přibrzdí.
  • Hospodářský růst zpomalí.
  • Zvolní růst cen nemovitostí.
  • Nezaměstnanost přestane klesat a v příštím roce lze očekávat její růst.
  • Úroky hypoték vzrostou obdobně jako úroky spotřebních půjček.
  • Stoupat budou také úroky (nyní skoro nulové) u spořících, termínovaných i běžných účtů.

Tyto změny však nebudou výrazné. Dvě desetiny na repo sazbě nemohou vyvolat revoluci ve vaší finanční bilanci. Nečekejte, že teď bude vše jinak. Většina zmíněných změn nastane až po určité prodlevě (po několika měsících).

Zejména úroky u vkladů v bankách zvýší s výrazným zpožděním, protože banky zatím peníze od střadatelů až na výjimky nepotřebují. Mají dostatek likvidity, tedy peněz, které mohou okamžitě vyplatit, přesněji převést na účet

Růst úroků u úvěrů a půjček přitom zbrzdí konkurence mezi bankami.

A co dál?

Málokdo si pamatuje, kdy naposledy Česká národní banka zvýšila úrokové sazby. Takže si můžeme připomenout, že to bylo strašně dávno – krátce po vyhynutí mamutů v únoru 2008. Základní úrokovou sazbu tehdy centrální banka zvedla na 3,75 procenta.

Od té doby centrální bankéři sazby pořád snižovali, až do listopadu 2012, kdy repo sazbu srazili na titěrných 0,05 procenta, tedy na "technickou nulu".  S ní pak nehýbali. Až do čtvrtka třetího srpna 2017.

Tento den poslala ČNB úrokové kyvadlo opačným směrem. Nastává období zvyšování sazeb.

Naznačil to i guvernér Jiří Rusnok. "Další zvyšování (úrokových sazeb) v průběhu příštích dvou let může přicházet," řekl po čtvrtečním zasedání bankovní rady.

Závisí na vývoji kurzu koruny. Pokud koruna výrazně posílí (zatím tomu nic nenasvědčuje), bude ČNB zvyšovat sazby pozvolněji, aby nepoškodila vývozce.

A jak se s tím mají vypořádat hypotékáři a ti, kteří o hypotéce teprve jednají? Zafixovat si sazbu na delší dobu. Protože, poměřováno úrokovými sazbami úvěrů, líp už bylo.

Zdroje:
Vlastní