Kandidátní listiny pro senátní i obecní volby tak budou muset být sestaveny a odevzdány nejpozději v úterý 10. srpna. O tom, kteří kandidáti a strany budou vyhovovat podmínkám volebního zákona a budou tak k volbám připuštěni, rozhodnou úřady do pátku 27. srpna.

Prezidentovo rozhodnutí o vyhlášení voleb musí ještě stvrdit svým podpisem premiér Jan Fischer. 

Při senátních volbách budou voliči rozhodovat o obměně třetiny členů horní komory - budou tedy volit 27 senátorů. Pokud nikoho nezvolí hned v prvém kole, vítěze vyberou ze dvou finalistů o týden později ve druhém kole, které bude 22. a 23. října.

Senát má celkem 81 členů, jejichž mandát je šestiletý. Každé dva roky se ve volbách mění třetina z nich. V senátních volbách lidé určí, zda i v horní komoře udrží pravice většinu, kterou květnovými volbami získala ve sněmovně. 

Šanci stát se nejsilnější senátorskou frakcí má ovšem ČSSD s 29 senátory; předloni vyhrála ve 23 obvodech a letos žádný mandát neobhajuje. V opačné situaci je ODS - mandát končí 19 z 36 členům její senátorské frakce.

Podobně Klub TOP 09 a Starostové bude obhajovat šest křesel z aktuálních osmi, a to včetně místa po předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi, který byl v květnových volbách zvolen mezi poslance. Lidovci a komunisté obhajují po jednom senátorském mandátu. 

Síla Senátu je mimo jiné v možnosti vetovat a vracet zákony s úpravami dolní komoře, která ale má možnost horní komoru přehlasovat. Senát společně se sněmovnou také volí prezidenta republiky. Bude to počátkem roku 2013, pokud se do té doby poslanci a senátoři nedohodnou na zavedení přímé volby hlavy státu všemi voliči, což chtějí do podzimu prosadit strany vládní koalice. Téma způsobu vybírání prezidenta by se tak mohlo stát jedním z témat letošních senátních voleb. 

Volební období členů obecních zastupitelstev je čtyřleté. Poslední celostátní komunální volby se tak konaly v roce 2006, kdy bylo do 6365 zastupitelstev zvoleno 62.426 zastupitelů. Při komunálních volbách lidé volí i členy zastupitelstva hlavního města, kteří plní roli krajských zastupitelů pro Prahu. Před čtyřmi lety ze stran získala nejvíce zastupitelů ODS (přes 7100) před KDU-ČSL (zhruba 5200), sociální demokraté obsadila na radnicích kolem 4300 křesel, podobně i komunisté. Většinu zastupitelských míst ale především díky menším obcí obsazují nezávislí kandidáti.