Kolik zlata se nachází na naší planetě? A kolik se toho dá vytěžit?

Zlato fascinovalo lidstvo od pradávna. Jeho latinský název aurum znamená „zářící úsvit“, a skutečně – lesk tohoto vzácného kovu se stal symbolem bohatství, moci i krásy. První známky těžby zlata pocházejí už z období kolem roku 4000 př. n. l. z východní Evropy, a od té doby se zlato nikdy nevytratilo z lidské touhy, obchodování ani umění. Dnes se s ním setkáváme nejen ve špercích a mincích, ale i v elektronice, medicíně, kosmickém průmyslu nebo zubním lékařství. I přes moderní využití a pokročilé technologie je ale zlato na Zemi stále vzácné a jeho množství omezené. A co víc – většinu z něj nikdy neuvidíme.

Kde je vlastně všechno to zlato?

Podle Světové rady pro zlato bylo dosud vytěženo zhruba 216 000 metrických tun zlata. Překvapivě ale většina z toho – asi dvě třetiny – byla získána až po roce 1950 díky technologickému pokroku v těžebním průmyslu. Kdybyste veškeré zlato, které kdy lidé vytěžili, roztavili a odlili do kostky, měřila by pouhých 22 metrů na každé straně – přibližně tolik, co délka kamionu s návěsem.

Kam se toto zlato podělo? Největší část, asi 45 %, je zpracována do šperků. Dalších 22 % se nachází ve zlatých slitcích a mincích, včetně fondů krytých zlatem. Přibližně 17 % drží centrální banky jako rezervu. Zbytek – asi 14 % – se používá v průmyslu, hlavně v elektronice, lékařství a kosmickém výzkumu. Jen v zubním lékařství se každoročně spotřebuje asi 13 tun zlata.

zdroj: Profimedia.cz

A co zlato, které ještě nebylo vytěženo? Odhaduje se, že v zemské kůře se nachází dalších asi 187 000 metrických tun zlata v ložiscích, která by mohla být technicky a ekonomicky dostupná. Světová rada pro zlato tato ložiska rozděluje na dvě kategorie: asi 30 % tvoří tzv. zásoby – tedy potvrzená a těžitelná ložiska. Zbytek tvoří zdroje – tedy oblasti s potenciálem, u kterých ale zatím není jasné, zda bude jejich těžba někdy možná. Celkově tak lidstvo zatím objevilo nebo získalo přibližně 400 000 metrických tun zlata. Ale to je jen malý zlomek toho, co Země ve skutečnosti skrývá.

Zpravodajství

Největší poklad planety? Čína hlásí nález století!

Většina zlata je tam, kam se nikdy nedostaneme

Naše planeta je sice na povrchu plná života, ale uvnitř skrývá obrovské množství zlata – konkrétně v jádře. Když byla Země ještě roztavená, většina těžkých prvků, včetně zlata, klesla do hlubin díky své hustotě. Podle geologů je až 99 % veškerého zlata na Zemi právě v jádru. Některé odhady hovoří až o 1,6 kvadrilionu tun zlata, což je číslo tak obrovské, že si ho lze jen těžko představit. Kdyby bylo možné toto zlato vytáhnout a rozprostřít po celém povrchu Země, vznikla by souvislá vrstva silná půl metru.

Zlato, které dnes těžíme, má původ v období zvaném pozdní těžké bombardování – asi před 4 miliardami let, kdy na Zemi dopadalo obrovské množství meteoritů. Tyto srážky přinesly na povrch nové zlato, které se díky již ztuhlé kůře nepropadlo do jádra. Právě z těchto prastarých zásob dnes čerpáme. A co zlato v moři nebo v horninách? Ano, i tam se nachází – ale v naprosto minimálních koncentracích. Zemská kůra obsahuje v průměru asi 0,004 gramu zlata na tunu horniny, a i když by to v součtu dalo přibližně 400 milionů tun zlata, jeho těžba není ekonomicky možná. Ačkoliv se stále snažíme objevit nová ložiska a zpřesnit odhady, většina zlata zůstane navždy mimo náš dosah. A kolik zlata ještě neznáme? Geologové se shodují: s jistotou to říct nikdy nepůjde. Zlato si tak i nadále zachová svůj lesk, tajemství a přitažlivost – jako poklad skrytý hluboko v těle naší planety.