Klempíř chce předložit dopadovou studii k zákonu o médiích v řádu dnů

Klempíř to dnes řekl ČTK a Českému rozhlasu. Vláda chce zákonem převést financování České televize a rozhlasu z poplatkového systému pod státní rozpočet. Obě média s tím nesouhlasí. RIA slouží jako podklad pro politické rozhodnutí, zabývá se výhodami a nevýhodami zvažovaných variant řešení.

Dnes skončilo připomínkové řízení k návrhu zákona, do kterého se sešly desítky podnětů. "Ty, které budeme považovat za relevantní, začneme zpracovávat," uvedl Klempíř.

Návrh zákona o médiích veřejné služby kritizuje vedení České televize i Českého rozhlasu, odborníci i opozice. Pracovníci obou médií 22. dubna kvůli chystanému zákonu vstoupili do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od zamýšlených změn upustila.

Místo dosavadních poplatků by měly ČT a ČRo dostávat pevnou částku. Pro příští rok je to zhruba o 1,4 miliardy méně než letos. Klempířův návrh pro ČT pevně stanovuje z rozpočtu pro příští rok 5,74 miliardy korun. Letos ČT hospodaří s celkovým rozpočtem 8,5 miliardy. ČRo má podle návrhu dostat ze státního rozpočtu 2,07 miliardy korun, o 400 milionů méně než letos vybere na poplatcích.

Klempíř dnes řekl, že ministerstvo v návrhu muselo vycházet z poslední výroční zprávy, která je z roku 2024. Tehdy ale byly příjmy obou médií výrazně nižší než loni, kdy byly zvýšeny koncesionářské poplatky. ČT poplatky vzrostly ze 135 na 150 korun, rozhlasu ze 45 na 55 korun.

Financování ze státního rozpočtu podle Klempíře znamená pro ČT a ČRo jistotu, protože budou přesně vědět, kolik dostanou, včetně valorizace o inflaci. Výnosy z poplatků by se podle něj naopak zřejmě snižovaly s postupným odchodem starší generace, protože mladší lidé poplatky platit mnohdy nechtějí.

Stručné znění zákona, který například neurčuje rozsah veřejné služby, nezakotvuje počet vysílaných stanic nebo regionálních studií, obhajuje Klempíř snahou o vytvoření jednoduché, transparentní a čitelné normy, jež podle něj klade mnohem větší odpovědnost na vedení obou veřejnoprávních firem.

Český rozhlas podle své mluvčí Lidije Erlebachové k zákonu předložil 37 zásadních připomínek na 26 stranách. ČT zatím o svých komentářích neinformovala.

Hospodářská komora, Asociace komerčních televizí a Asociace soukromých vysílatelů rádií se ve svých připomínkách shodují v příliš obecném vymezení veřejné služby, absenci regulace reklamy v on-line prostředí či ztrátě záruk obsažených v memorandech o poskytování veřejné služby, která nyní platí do roku 2030 a nová legislativa s nimi nepočítá.

"V návaznosti na diskuzi o transparentnosti vynakládaných financí navrhujeme též zavést institut benchmarkové kontroly nákladovosti veřejnoprávních médií skrze expertní komisi, která by mohla kvalifikovaně a nezávisle vyhodnocovat, zdali jsou vynaložené náklady efektivní, zejména pak s ohledem na srovnání obdobných nákladů u srovnatelných mediálních poskytovatelů," uvedly v tiskové zprávě asociace soukromých médií.