Záruka premiéra bude podle Klause zásadní pro to, aby zákon případně podepsal. Klaus to uvedl v dopise, který adresoval Nečasovi a místopředsedům vlády Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) a Karolíně Peake (LIDEM). Prezident dopis zveřejnil na webových stránkách www.klaus.cz

"Velmi mne znepokojují obavy řady občanů i právních odborníků z možného prolomení restituční hranice 25. února 1948 zákonem o církevních restitucích. Předpokládám, vážený pane předsedo, že vládní koalice, na jejímž půdorysu sestavená vláda zákon připravila a která jej v parlamentu prosazuje, si je těchto věcí dobře vědoma," uvedl Klaus.

Co znamená osobní garance?

Pokud by zákon prolomil restituční hranici 25. února 1948, daleko by podle Klause přesáhl problematiku narovnání vztahů mezi státem a církvemi. "Stal by se precedentem s těžko předvídatelnými důsledky pro majetkové nároky třetích osob z naší země i ze zahraničí vůči našemu státu," napsal Nečasovi.

Klaus v dopise také připomněl, že otázku majetkových poměrů v ČR, jak se utvářely po druhé světové válce, považoval vždy jako premiér i předseda vlády za zásadní. "Ve dvoustranných vztazích s našimi sousedy i v závažných mezinárodních otázkách současnosti (například lisabonská smlouva) jsem zajištění a ošetření této priority věnoval prvořadou pozornost," uvedl.

Nečas dnes potvrdil, že dopis dostal. Své stanovisko chce ale sdělit až poté, co se seznámí s jeho obsahem. "Z dopisu pana prezidenta mi není jasné, co přesně má znamenat osobní garance," reagoval na Klausův dopis Schwarzenberg.

S hlavou církve Dukou

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi označuje Nečasova vláda za jeden ze svých klíčových návrhů. Ve sněmovně už jednou těsně uspěl. Vrátil ho ale levicový Senát. K jeho prosazení nyní vláda potřebuje 101 hlasů. Kritika návrh přitom zaznívá i z Nečasovy ODS. Sněmovna by o vyrovnání s církvemi měla rozhodovat už na schůzi, která začíná v úterý.

Prezident Klaus se jako někdejší premiér s církvemi na majetkovém vyrovnání nedohodl. V posledních letech ale jeho postoje často korespondují s hlavou české katolické církve Dominikem Dukou.

Loni na podzim Klaus uvedl, že nevidí žádný zádrhel ve vládou nastíněném návrhu majetkového vyrovnání s církvemi. V dubnu ale dal najevo, že si není jistý, zda vládou zvolený princip vyrovnání je koncepčně správný. Poté prohlásil, že už nehodlá do politické debaty o církevních restitucích vstupovat a považuje ji za uzavřenou.