Sněmovna by měla o předloze definitivně rozhodnout 18. května. S největší pravděpodobností prezidentovo veto přehlasuje.

Dávka pomoci v mateřství je snížena od ledna. Nově se vyplácí pouze 60 místo 70 procent vyměřovacího základu. Pokud tedy žena před nástupem na mateřskou vydělávala 20.000, dostane na mateřské o 3150 korun méně než v roce 2009. Snížení mělo platit jeden rok a je součástí vládního úsporného balíčku.

Dopady zákona na letošní rozpočet se odhadují na dvě miliardy korun. Klaus uvedl, že hospodářský plán s tím nepočítal a prohloubí se deficit. "To je v příkrém rozporu se zákonem o státním rozpočtu na letošní rok a se zájmy celé společnosti," uvedl prezident ve zdůvodnění veta, které ČTK poskytl jeho mluvčí Radim Ochvat. Schodek je ve schváleném rozpočtu plánován asi na 163 miliard korun.

Úprava dávek v mateřství je sice podle Klause vnímána citlivě, v Česku je ale podle něho doba jejich poskytování v porovnání s jinými státy nadstandardně dlouhá. "V uplynulém roce došlo k výraznému navýšení peněžité pomoci v mateřství, od letošního roku se dávka vyplácí v rozsahu, který se více přibližuje reálným ekonomickým možnostem státu," napsal Klaus.

Poukázal také na možné potíže přechodných ustanovení zákona o zpětném dorovnání dávek od ledna. Podle Klause se nebude některých případů týkat a podmínky nebudou rovné. "V zákoně chybí i řešení výplaty ošetřovného v případech, kdy potřeba ošetřování vznikla před účinností schváleného zákona a trvá i po ní," dodal prezident.

Pro vyšší mateřskou jsou poslanci ČSSD, KSČM, lidovci a zelení. Tyto strany mají dostatek hlasů pro to, aby prezidentovo veto zvrátily. Už v polovině dubna sněmovna přehlasovala veto Senátu. Proti předloze KDU-ČSL byli občanští demokraté, nepodpořili ji ani poslanci TOP 09. Odpůrcům novely vadí dopady na rozpočet.