Václav Klaus vyšší podíl přimíchávání kritizuje, boj s emisemi oxidu uhličitého je podle něj sporný a existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka.

Vyšší přimíchávání podle něj také zdraží pohonné hmoty a sníží životnost automobilů. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) s Klausem nesouhlasí a věří, že sněmovna prezidentovo veto přehlasuje. 

Novela zákona o ochraně ovzduší navyšuje od letošního června podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty z 4,5 procenta na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynu, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. S těmito argumenty však prezident nesouhlasí. 

"Především sám boj s CO2 je sám o sobě krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování, která stojí na velmi vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice," uvedl Klaus v dopise místopředsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové. Současně uvádí, že po mnoha skandálech s falšováním dat není jasné, zda se globální teplota jednoznačně mění, a stejně tak není přesvědčivě prokázán vliv oxidu uhličitého na vývoj globálních teplot. 

Klaus také argumentuje tím, že pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. "Některé studie dospěly k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzin," píše. "Existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Spalováním biopaliv se dostávají do ovzduší nové druhy spalin z biopříměsí, u kterých neexistují experimentální data o jejich dopadu na lidský organismus," uvádí dále. 

Zákon také podle jeho názoru nedokáže zajistit, aby opatření podpořilo české zemědělce, protože podpoří i dovozce biosložek, a tedy i zemědělce v cizině. "Zvýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách by tedy znamenalo negativní důsledky pro životní úroveň obyvatel," uvedl prezident. 

Podle Bursíka je efekt biopaliv pro snižování emisí oxidu uhličitého prokazatelný a v Česku si výroba biopaliv a potravin nekonkurují. "S ohledem na to, že tady byl v podstatě všeobecný konsensus, protože z významné části to bylo vnímáno jako pozitivní přínos pro zemědělce, tak si myslím, že prezident bude přehlasován," řekl. Dodal, že si prezidentovu argumentaci musí teprve prostudovat. 

Sněmovna zákon schválila v polovině března, Senát umožnil přijetí koncem dubna. Poslanci se sejdou příští týden v úterý, kdy by o tomto vráceném zákonu již mohli hlasovat. Na přehlasování prezidentského veta potřebují alespoň 101 hlasů. Při schvalování ve sněmovně podpořilo zákon 117 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran. 

Návrh kritizovali hlavně občanští demokraté, například Jaroslav Plachý navrhl odsunout účinnost zákona o rok. "Čím více pančování paliva posuneme do budoucnosti, tím více se přiblížíme okamžiku, kdy Evropská unie přehodnotí svou stupidní politiku podpory biopaliv a kdy ji definitivně a bez náhrady zruší," řekl. 

Zpravodaj k zákonu poslanec ČSSD Jiří Krátký na adresu kolegů z ODS v prvním čtení zákona poznamenal, že zřejmě považují naftu za perspektivní palivo pro další tisíciletí. "Škoda, že nebyli konzervativní, když jsme jezdili na koních. Mohli jsme ještě zůstat na nich," podotkl.