Klaus podepsal zákaz zveřejňování odposlechů

Novináři na Klause naléhali, aby zákon vetoval, protože zasahuje do svobody projevu. Novela také až na výjimky zcela zakazuje zveřejňovat jména a jiné osobní údaje dětských a mladistvých obětí trestných činů. Sněmovna schválila zákonnou úpravu i přes námitky Senátu a médií minulý týden. Novela trestního řádu pod hrozbou finanční sankce a až pětiletého vězení zakazuje zveřejnění informací z policejních odposlechů, pokud nebyly použity před soudem jako důkaz. S žádostí o odmítnutí zákona se na prezidenta obrátili šéfredaktoři českých médií, Syndikát novinářů, Unie vydavatelů, Světová asociace novin i mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. Klaus však už ve čtvrtek oznámil, že zákon k novému projednání parlamentu nevrátí - protiústavní prý není a poslanci ho schválili velkou většinou. V rozhovoru pro Český rozhlas - Rádio Česko prezident uvedl, že kritika, kterou za své rozhodnutí sklidil, podle něj není odůvodněná. "Démonizovat mou osobu, která v tom hraje v podstatě okrajovou roli, není spravedlivé," prohlásil. Zastánci zákazu zveřejňování odposlechů tvrdí, že odposlechy jsou vážným zásahem do osobnostních práv a nesmějí sloužit ke skandalizaci lidí. S tím se ztotožňuje i Klaus, podle něhož protizákonné zveřejňování policejních a jiných odposlechů před jejich soudním projednáním významně ohrožuje práva nevinných občanů. Prezident už dříve upozornil, že roli soudu nemůže v demokratickém státě nahrazovat kdokoli jiný, tím méně "různí senzacechtiví novináři". Původním hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, část o odposleších k návrhu přibyla až při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny. Novela zakazuje zveřejňovat jména a jiné osobní údaje dětských a mladistvých obětí trestných činů, u ostatních obětí se zákaz vztahuje například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů. Úprava reaguje na nešetrnou medializaci některých trestních kauz, po které se oběť musí vyrovnávat nejen s následky trestného činu, ale i s nepříznivými dopady zvýšeného zájmu veřejnosti o její případ. V médiích by se tak napříště neměly objevovat například jména a tváře týraných a zneužívaných dětí. Zákaz neplatí, pokud se zveřejněním informací bude souhlasit samotná oběť, v případě nezletilých obětí se vyžaduje i souhlas jejich zákonného zástupce. Zveřejnění informací o obětech zločinů bude možné také v případech, jestliže to bude v zájmu obětí nebo ve veřejném zájmu - třeba kvůli identifikaci nebo při únosu. Novela se ještě může dostat k Ústavnímu soudu, který by ji zřejmě zrušil. Stížnost plánují někteří senátoři.