Klausův tajemník Ladislav Jakl v sobotu v deníku Právo uvedl, že prezident s podpisem nového občanského zákoníku váhá a má k němu výhrady. Hradu podle Jakla chybělo vysvětlení, proč je současná právní úprava neudržitelná, a prezident si nebyl jistý, jestli zákoník právo zjednoduší a zpřístupní pro normální lidi. Klaus nicméně nakonec normu podepsal a sněmovna o ní znovu rozhodovat nebude.

Nový občanský zákoník podle vlády klade větší důraz na osobnostní práva před majetkovými vztahy a ponechává více prostoru pro dohodu stran. Novými pravidly se bude řídit například dědictví a bude možné osvojit i zletilou osobu. V případě dohody o odděleném majetku manželů norma posiluje ochranu ekonomicky slabšího v manželském páru. Definice rodiny, manželství a rozvodu by měla zůstat v podstatě stejná jako v současnosti.

Použití archaického jazyka

Na kodexu pracoval tým odborníků zhruba deset let. Podle ministerstva spravedlnosti znamená rozchod s komunistickým právem a příklon k modernímu evropskému právu. "Je to historický okamžik. Byl dokončen proces přijímání zákona, který je po Ústavě druhým nejvýznamnějším zákonem země a který ovlivní každodenní život občanů," komentoval dnes podpis občanského zákoníku ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Opozice ale předloze vyčítá rušení zaběhlých principů, na něž jsou lidé zvyklí. Nový zákoník podle ní povede k nejistotě v právních vztazích a lidé budou více závislí na advokátech. Kritici také normě vyčítají přílišnou obsáhlost a použití archaického jazyka.

ČSSD se pokusila v Senátu prosadit odklad účinnosti nového občanského zákoníku o dva roky na rok 2016. Ačkoliv mají v horní komoře sociální demokraté většinu, Senát nakonec odklad neschválil a ke kodexu nepřijal žádné usnesení. Podpis prezidenta tak byl poslední překážkou k tomu, aby norma začala za dva roky platit.

Nový zákon o obchodních korporacích začne platit spolu s občanským zákoníkem v roce 2014. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je tato norma fakticky novým obchodním zákoníkem. Nový zákon upraví korporátní právo, například strukturu firem, orgány firem i jejich fungování.

Otázka anonymních akcií

Zákon o obchodních korporacích zpřísňuje odpovědnost členů statutárních orgánů společností. Například členové a bývalí členové statutárních orgánů firmy by měli ručit svým majetkem v případě úpadku, který svým nesprávným rozhodováním zavinili. Při zakládání společností s ručením omezeným by podnikatelé neměli mít povinnost skládat kapitál 200.000 korun, jak je tomu v současnosti.

Nový zákon však neřeší otázku anonymních akcií. Vláda tvrdí, že anonymní akcie, které podle kritiků otevírají cestu ke korupci při veřejných zakázkách, bude řešit až chystaný zákon o akciových společnostech.