Klaus ostře nesouhlasí s povinným očkováním proti chřipce

- Aktuality autor: red

Prezident Václav Klaus zásadně nesouhlasí s možností, že by vláda nařizovala povinné očkování proti prasečí chřipce. Klaus to řekl v pondělí v Ostravě. Snahu vlády označil za pošlapávání lidské svobody.

Navíc vyloučil, že by do skupiny, která by měla očkování povinné, patřil i on sám. Vláda o povinném očkování 200000 lidí potřebných pro chod státu jedná dnes. 

"Mě se to určitě týkat nebude. To nepřipadá v úvahu," řekl prezident. Dále prasečí chřipku označil za chatrnou a nevýznamnou chorobu. "Vetuji možnost, že by se kvůli této potencionální chřipce mělo něco někomu nařizovat. To je pošlapávání elementární lidské svobody. Není to potřeba dělat. Toto není fatální nemoc," tvrdí Klaus. 

Klaus minulý týden kritizoval původní armádní záměr naočkovat ihned a povinně 16000 vybraných vojáků a civilních zaměstnanců armády. Bezpečnostní rada státu pak počet povinných očkování snížila na 8000. Prezident při té příležitosti řekl, že vojáci nejsou pokusní králíci. "V této chřipce vidím stejnou bublinu jako v různých globálních oteplováních," řekl Klaus. 

Podle návrhu hlavního hygienika Michaela Víta, který má projednat vláda, by v případě potřeby mělo být povinně očkováno proti chřipce víc než 200000 lidí nutných pro chod státu. Mělo by jít například o policisty, hasiče, vojáky a zdravotníky. Očkován by byl ale i prezident a členové bezpečnostní rady státu, která návrh v pátek schválila. Ministryně Jurásková s povinným očkováním nesouhlasí. Jak ale jednání vlády dopadne, nechtěla předjímat. 

Vláda podle Juráskové může prezidentovi očkování doporučit. Když prezident přesto odmítne, bude muset podepsat revers, že se tak rozhodl s vědomím všech rizik, která z toho pro jeho zdraví i stát v případě epidemie vyplývají, řekla Jurásková Mladé frontě Dnes. 

Juráskovou postoj prezidenta mrzí. Řekla, že v důsledku negativní kampaně proti očkování se na celém světě nechává v průměru očkovat pouze 30 procent lidí. Očkování přitom odmítají i nemocní lidé, pro které je virus vysoce rizikový. 

V Česku je podle údajů z minulého týdne 2340 laboratorně potvrzených nákaz pandemickým virem chřipky. Na 100000 obyvatel je hlášeno 1016 případů, hranicí epidemie je 2000 případů na 100000 obyvatel. Česko nyní eviduje 83 případů úmrtí na prasečí chřipku. Mnoho lidí však vakcínu odmítá. Doposud se využilo asi 57000 dávek vakcíny proti prasečí chřipce, tedy zhruba čtvrtina množství, které má stát nyní k dispozici. Zatím stát koupil 238000 dávek. 

Celkem česká vláda objednala v srpnu milion dávek vakcíny za 220 milionů korun. V porovnání s náklady, které do nákupu investovaly například Německo a Francie, jsou české o řád nižší. 

Například francouzská vláda se loni v létě rozhodla objednat 94 milionů dávek za 18,7 miliardy korun. Část objednávek později zrušila. V šedesátimilionové Francii se nechalo do začátku ledna očkovat pouhých pět milionů lidí.

Část dávek Francie prodala Kataru a dva miliony mají směřovat do Egypta. Francie údajně také vyjednávala s možnými dalšími zájemci, jako jsou Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko a Mexiko. Konkurují jí v tom ale zřejmě Nizozemsko, Německo a Švýcarsko, které mají také více vakcín, než potřebují. 

Berlín objednal 50 milionů vakcín za zhruba 11 miliard korun, které měly být dodány v několika fázích do letošního jara. Na počátku roku část objednávek Německo zrušilo s tím, že "spoléhá na dobrou vůli dodavatele vakcíny". 

Belgie, která je s 10,7 milionu obyvatel srovnatelná s Českem, si nakoupila kolem 12,6 milionu vakcín. Po Novém roce rozhodla, že dá deset procent svých zásob rozvojovým zemím. Brusel je poskytne Světové zdravotnické organizaci (WHO), která pak darované vakcíny rozdělí mezi chudé země podle toho, jak se bude pandemie šířit.

Tagy: chřipka prase

Zdroje: ČTK