Zákon prý navíc může přispívat k oživování starých rivalit v Evropě. Zákon stanovuje dnem sounáležitosti všech Maďarů 4. červen, tedy den, kdy byla roku 1920 podepsána trianonská smlouva. Dohoda Maďarsko připravila o rozsáhlá území s početným maďarským obyvatelstvem. 

"Považujeme za nepřijatelné, že zákon znevažuje trianonskou mírovou dohodu, která je jedním ze základních prvků evropského smluvního uspořádání, jehož je i Česká republika součástí," uvedl Klaus v tiskovém prohlášení. Dále v něm označil za "zcela nepřípustné a nebezpečné" vyslovování podpory požadavkům na vytváření různých forem regionální autonomie. 

Zákon o národní soudržnosti schválili maďarští zákonodárci 31. května. V 386členném parlamentu norma získala podporu 302 poslanců, 55 bylo proti a 12 se zdrželo hlasování.

Parlament v textu prohlašuje, že "každý jednotlivý Maďar stejně jako komunita Maďarů, která se dostala pod vládu jiných států, je součástí jednotného maďarského národa, jehož soudržnost je realitou přesahující státní hranice, a jako taková je určujícím prvkem jejich osobní i kolektivně založené identity". 

Trianonskou mírovou smlouvu předložily Maďarsku po první světové válce vítězné mocnosti. Na jejím základě Maďarsko přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země.

Maďarsko také uznalo úplnou nezávislost Československa včetně Podkarpatské Rusi, zavázalo se uhradit Československu válečné reparace a vzdalo se dalších územních nároků. Smlouva vyvolala u většiny Maďarů pocity křivdy a trauma vzniklé z rozdělení národa ovlivňuje maďarskou politiku dodnes.