Když za nadváhu můžete dostat pokutu i čelit vyhoštění
1. 7. 2025 – 12:45 | Magazín | Žanet Ka
Myslíte si, že nadváha je jen vaše věc? V některých zemích je to důvod k tomu, abyste nedostali vízum, zaplatili pokutu nebo se museli přestěhovat sami bez rodiny. Překvapivě přísná pravidla vůči lidem s vyšší hmotností uplatňují vlády po celém světě. Proč? Odpověď je jednoduchá: peníze, zdravotní péče a snaha změnit chování obyvatel.
Nový Zéland: Kdo má BMI nad 35, ten neprojde
Nový Zéland patří mezi země s nejpřísnějšími pravidly vůči obézním migrantům. Pokud se rozhodnete žít v této nádherné zemi s fjordy a kiwi ptáky, musíte počítat s tím, že vaše tělo projde podrobnou kontrolou. Zájemce o trvalý pobyt nebo pracovní vízum čeká lékařské vyšetření, a jestliže váš BMI (index tělesné hmotnosti) překročí hodnotu 35, vízum jednoduše nedostanete.
Úřady to vysvětlují ekonomicky: obézní lidé jsou častěji nemocní a zatěžují systém veřejného zdravotnictví. A protože obezita trápí čtvrtinu místní populace, stát si dává záležet, aby si "nepřidával problémy".
Reálné případy? Například 130kilový kuchař z Jihoafrické republiky přišel kvůli své váze o možnost prodloužení pracovního víza. Britský ragbista Richie Trezise musel výrazně zhubnout, aby vůbec získal šanci zůstat. Jeho manželka Rowan kritériím nevyhověla a zůstala v Británii. Richie tedy odjel sám a otázka zněla, zda jejich manželství vydrží vzdálenost a tlak, který kvůli tělesné váze zažili.
Japonsko: Když vám páska u pasu změní život
Japonsko jde na věc jinak. V roce 2008 tamní vláda přijala zákon přezdívaný „Metabo“- podle slova metabolismus. Každý občan ve věku 40 až 74 let podstupuje povinné zdravotní prohlídky. Pokud je obvod pasu větší než 90 cm u mužů a 80 cm u žen, následuje „výchovný“ program: nutriční poradenství a sledování výsledků.
V případě, že firma zaměstnává větší počet lidí s nadváhou, hrozí postih i zaměstnavateli. Jde tedy o kolektivní odpovědnost a velmi systematický způsob, jak proti obezitě bojovat.
-
V zemích, kde jsou vysoké náklady na zdravotní péči, obezita dospěla na epidemickou úroveň (např. Nový Zéland, USA, Kuvajt, SAE), státy tak přijímají různá opatření- od limitující migrace po osvětové kampaně.
-
Naopak Japonsko s necelými 5 % obézních ukazuje, že specifický životní styl a podpora zdravého stravování nachází uplatnění i bez represivních opatření.
Mexiko: Daň na chipsy a lístky za dřepy
Mexiko patří dlouhodobě k zemím s nejvyšší mírou dětské obezity. A vláda se rozhodla, že je čas na razantní kroky. Školy dostaly zákaz prodávat nezdravé jídlo, ve městech se objevily automaty, které vydají lístek na metro výměnou za sérii dřepů, a na kalorické potraviny byla uvalena speciální daň.
Některé programy dokonce povinně posílají obézní občany k nutričním poradcům nebo na organizované sportovní aktivity. Všechno má jeden cíl: dostat lidi do formy a ulevit zdravotnictví. V zemi, kde více než 70 % dospělých trpí nadváhou nebo obezitou, to není jednoduchý úkol.
Spojené arabské emiráty: Zhubni a zbohatneš
Zatímco jiné země sází na tvrdé restrikce, SAE na to jdou pozitivně. V roce 2013 spustily originální kampaň „Zhubni a získej zlato“, v níž dostávali účastníci za každý shozený kilogram 2 gramy zlata. Motivace tak nebyla jen zdravotní, ale i velmi materiální.
Cílem bylo ukázat, že zdravý životní styl se skutečně vyplácí a to doslova. Program měl obrovský ohlas a SAE jej opakovaně zavedly v různých obměnách.
Česká republika- fakta o obezitě
-
Obezita (BMI ≥ 30):
27,1 %dospělých Čechů je obézních (2023)
V Evropě jsme na12. místěz 36 sledovaných zemí
Muži častěji než ženy (u mužů přes 30 %, u žen cca 24 %)
-
Nadváha (BMI ≥ 25):
60–65 %dospělých má nadváhu nebo obezitu
Týká se už i čtvrtiny dětí ve věku 11–15 let
-
Zdravotní dopady:
Obezita výrazně zvyšuje riziko cukrovky 2. typu, srdečních chorob a některých typů rakoviny
Ročně se kvůli nemocem spojeným s obezitou vynaloží desítky miliard Kč
-
Zajímavost:
Průměrný Čech podle statistik vypije 160 litrů piva ročně, což je nejvíc na světě, a to má vliv i na celkové kalorické zatížení populace
Na závěr
Mohlo by se zdát, že jde o diskriminaci. A v některých případech se o tom opravdu diskutuje, zvlášť když opatření dopadnou i na děti nebo vedou k odloučení rodin. Na druhé straně- vlády argumentují fakty: obezita zvyšuje náklady na zdravotnictví, snižuje kvalitu života a zkracuje délku dožití.
Ale kde je hranice mezi snahou o zdraví a společenským tlakem? A je vůbec v pořádku, že stát sleduje vaši váhu? Otázky zůstávají.
Světový kontext
-
Nejvyšší míry obezity dosahují malé ostrovní státy v Pacifiku: Nauru, Tonga nebo Samoa (např. Nauru ~75 %, Tonga ~48 % obézních dospělých) .
-
Světový průměr obezity mezi dospělými stoupá, v roce 2016 byl přibližně 13 % , v Evropě kolem 25 %