Filmy a seriály často pracují s obrazem „záhadného muže“, který partnerku sleduje z dálky. Divák má mít pocit, že jde o projev lásky, ne o narušení hranic. V realitě však podobné chování znamená opak- ztrátu kontroly, úzkost a někdy i reálné ohrožení.

Když pozornost překročí hranici

Stalking je systematické a opakované sledování nebo kontaktování druhé osoby, které v ní vyvolává stres, strach nebo ohrožení. V českém právu je definován jako nebezpečné pronásledování a spadá pod §354 trestního zákoníku.

Projevy mohou být různé, od nevyžádaných zpráv a hovorů, přes nečekané návštěvy, až po sledování na sociálních sítích. Typické je, že kontakt pokračuje i poté, co oběť jasně dala najevo nesouhlas.

Jak vzniká potřeba kontrolovat druhé

Z psychologického hlediska stalking nevychází z lásky, ale z nejistoty, potřeby kontroly a neschopnosti přijmout ztrátu. Nejčastějšími motivy bývají:

• Strach z odmítnutí a osamělosti. Člověk se upne na bývalého partnera a pokouší se udržet kontakt za každou cenu.
• Nízké sebevědomí. Pronásledovatel hledá potvrzení vlastní hodnoty prostřednictvím druhého.
• Potřeba moci. Pocit, že má nad někým vliv, mu přináší krátkodobé uklidnění.
• Žárlivost a digitální závislost. Snadná dostupnost informací na sociálních sítích dává iluzi, že máme druhého „pod dohledem“.

Podle psychologů je stalking formou závislosti na kontrole, kontaktu a emocích, které z něj plynou.

Kdy zbystřit

Varovnými signály mohou být:

• opakované volání, psaní nebo komentování na sociálních sítích bez vašeho souhlasu,
• náhlé „náhody“- dotyčný se objevuje na stejných místech, kam chodíte,
• sledování vašeho online chování (např. přes status „naposledy online“),
• snaha ovlivňovat vaše kontakty nebo osobní prostor.

Pokud podobné chování ve vás vyvolává neklid, nejde o přecitlivělost, ale o přirozenou obrannou reakci.

Jak reagovat, když se to děje vám

1. Nepokoušejte se o vysvětlování. Každý kontakt dává stalkerovi pocit pozornosti.
2. Uchovávejte důkazy. Screenshoty, e-maily, SMS, hovory, to vše může být důležité.
3. Zvyšte své digitální zabezpečení. Omezte veřejnost profilu, změňte hesla, vypněte geolokaci.
4. Informujte okolí. Sdílejte situaci s blízkými, kolegy nebo školou, pokud se to týká i vašeho pracovního prostředí.
5. Vyhledejte odbornou pomoc. Pokud stalking přetrvává, kontaktujte policii nebo organizace jako Bílý kruh bezpečí (linka 116 006).

Když jste na druhé straně

Stalking se někdy odehrává i nevědomě, například po rozchodu, když člověk kontroluje profily bývalého partnera nebo sleduje jeho aktivitu. V takových případech pomáhá uvědomění, že opakované „kontrolování“ není o zájmu, ale o potřebě uklidnit úzkost. Odborníci doporučují tyto kroky:

• přerušit kontakt,
• odstranit nebo zablokovat danou osobu ze sociálních sítí,
• nahradit zvyk jinou činností (pohyb, tvůrčí práce, rozhovor s terapeutem).

Hranice nejsou chlad, jsou výrazem respektu

Digitální doba rozostřila hranici mezi soukromým a veřejným prostorem. Sdílení informací o sobě se stalo běžnou součástí života, ale zároveň usnadnilo přístup lidem, kteří hranice nerespektují. Základem ochrany je vědomé rozhodnutí, co chceme zveřejňovat a komu dovolíme přístup.