Hnědé kaštany v parcích lákají ke sběru – dětem pro radost, dospělým pro štěstí. Jenže ne všechny jsou stejné. Zatímco ty, které běžně sbíráme pod stromy v parcích, jsou plody jírovce maďalu a nejsou jedlé, pravé jedlé kaštany pocházejí z kaštanovníku jedlého. Na první pohled si je snadno spletete, ale jejich účinky jsou naprosto odlišné. Jírovec sice nesmíme jíst, zato má zázračné účinky na žíly, otoky a klouby. A kaštanovník? Ten je naopak plný minerálů, vitamínů a energie, takže se z něj stala podzimní delikatesa, kterou si zamilovala celá Evropa.

Ženy

Už máte tento stylový doplněk, který zachrání i ta nejchladnější rána? Stojí pár korun a udělá s outfitem hotové divy!

Ten, co léčí

Ten, co se nejčastěji válí po chodnících a děti z něj dělají zvířátka, není ten jedlý, ale přesto má v sobě ohromnou sílu. Jmenuje se jírovec maďal a jeho plody, i když nejsou určeny ke konzumaci, patří k tradičním pokladům přírodní medicíny. Obsahují látku aescin, která posiluje cévní stěny, zlepšuje průtok krve a zmírňuje otoky. Výtažky z jírovce se používají v mastech, gelech i tinkturách a pomáhají při křečových žilách, bolestech nohou i zánětech žil. Díky svým protizánětlivým účinkům ulevují i namáhaným kloubům a přinášejí pocit lehkosti, kterou ocení každý, kdo celý den stojí nebo sedí.

Pozor však při zacházení s jeho plody – nejsou jedlé a při požití mohou způsobit nevolnost, bolesti břicha i zvracení.

Poznáte ho snadno – jeho listy jsou dlanitě složené z pěti až sedmi laloků a plody jsou kulaté, lesklé, s hladkým hnědým povrchem, ukryté v zeleném obalu s řídkými trny. Roste téměř všude kolem nás – v parcích, alejích, zámeckých zahradách i podél cest. Na jaře ho nepřehlédnete díky bohatým svícnovitým květům, na podzim zase podle kaštanů posetých chodníků. Pokud si chcete nasbírat pár plodů na výrobu domácí masti nebo tinktury, stačí vyrazit do starších městských parků nebo alejových stromových linií – právě tam se mu daří nejlépe.

zdroj: ChatGPT

Ten, co chutná

Na rozdíl od jírovce má kaštanovník jedlý (Castanea sativa) v sobě všechno, co od podzimní delikatesy čekáme – jemnou nasládlou chuť, vůni lesa a spoustu výživných látek. Jeho plody, které se skrývají v hustě pichlavém obalu připomínajícím ježka, jsou ploššího tvaru a mají na spodní straně světlou jizvu. Dužina je po uvaření nebo upečení krémová, sladká a oříškově vonící.

Jsou bohaté na draslík, hořčík, železo, zinek a vitaminy skupiny B, navíc jsou zcela bezlepkové. Díky přirozené sladkosti se dají využít nejen do dezertů, koláčů a kaštanového pyré, ale i do slané kuchyně – třeba jako příloha k drůbežímu nebo zvěřinovému masu.

Kaštanovník jedlý miluje teplejší oblasti a jižní svahy. U nás ho najdete především na jižní Moravě, v Českém středohoří nebo v okolí Litoměřic, Brna a Znojma. Roste i na některých chráněných místech ve středních a severních Čechách, kde se mu daří v mikroklimatu vinic a starých sadů.

Na podzim, když dozrává, se jeho plody sbírají v době, kdy ježaté obaly samy praskají a kaštany vypadávají na zem. Ty nejlepší bývají těžké, hladké a lesklé – ideální na pečení nebo vaření. Právě tehdy se z nich stává symbol útulného podzimu – jednoduchého, voňavého a poctivého.

Magazín

Proč si vzaly legendy život? Tlak být dokonalý byl větší, než dokáže unést i ten nejslavnější

Dva podzimní poklady

Ať už si domů přinesete jírovec pro štěstí do kapsy, nebo si pochutnáte na opečeném jedlém kaštanu, oba mají své místo v našem podzimu. Každý jinak – jeden léčí tělo a ulevuje unaveným nohám, druhý zahřívá duši i žaludek. Možná je od sebe na první pohled nepoznáte, ale oba spojuje něco víc než jen hnědý lesk a pichlavý obal – připomínají nám, že i to, co vypadá stejně, může mít docela jinou sílu.