"Nově navrhujeme i dočasné snížení daní a osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění pro zemědělské subjekty postižené krizí. Chceme také zajistit částečnou kompenzaci škod způsobených letošními jarními mrazy pro nejvíce ohrožené podniky," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Konkrétní variantu pomoci vláda zatím neodsouhlasila.

Podle Jurečky v současnosti zemědělci prodávají litr mléka do mlékárny za šest až 6,5 koruny, přičemž na každém litru vykážou ztrátu okolo dvou korun. S podobnou ztrátou se podle něj prodává i kilogram vepřového.

Agrární komora navrhla, že by se zemědělcům mělo pomoci i zrušením daně z nemovitosti u orné půdy a trvalých travních porostů. Podle ní její výběr představuje přibližně 1,8 miliardy korun, přičemž správa a výběr daně stojí podobně.

Zemědělci vyhrožují protesty

"Trváme na svých požadavcích, které byly na vládě vzneseny. Víme, že s tím bude mít patrně vláda problém, zejména pokud jde o daňové úlevy, ale jdeme prakticky stejnou cestou jako Německo, kde jsou již avizovány slevy na dani z příjmu a dani z nemovitosti ve výši 40 miliard euro," řekl prezident komory Miroslav Toman. Podle něj jinak budou hrozit likvidace chovů a konec českých potravin v obchodech.

Zemědělské odbory již avizovaly, že pokud si vláda s pomocí neuspíší, jsou připravené na nátlakové akce. Podle nich je v ohrožení až 15 tisíc pracovních míst. "Jsme připraveni o pracovní místa v zemědělství bojovat s nejvyšší razancí, a to i blokádami supermarketů a Prahy," uvedl šéf zemědělských odborářů Bohumír Dufek.

Podle něj se ale bude o konkrétních akcích jednat až po projednání problematiky na tripartitě, která se bude situací zabývat.

Víc peněz na kompenzace loňského sucha?

Ministerstvo rovněž prověřuje možnosti navýšení peněz na kompenzace škod způsobených loňským suchem. Vláda v březnu schválila pro zemědělce za loňské rekordní sucho v mimořádnou pomoc v hodnotě 600 milionů korun.

Polovina peněz měla jít z vládní rozpočtové rezervy a dalších 300 milionů muselo ministerstvo nalézt v rozpočtu svého resortu.

Předloni notifikovala Evropská komise program, díky němuž může stát poskytovat do konce roku 2020 poškozeným zemědělcům až 12,25 miliardy korun, které nebudou považovány za nepovolenou podporu.

Dubnové mrazy způsobily škody za miliardy

Vinařům způsobily dubnové mrazy škody na předpokládaných tržbách 1,4 miliardy korun, ovocnářům 400 milionů korun. Vinaři mají poškozenou zhruba třetinu vinohradů, někteří však i celé vinice.

U ovocnářů jsou nejvíce postižené meruňky a broskve, u nichž se předpokládá ztráta proti průměru 60 procent, z poloviny jsou postižené višně a třešně. U jablek se republiková ztráta pohybuje okolo 20 až 25 procent.

Ministerstvo již rozšířilo portfólium dotací pro zemědělce s živočišnou výrobou. Reagovalo tak na přebytek mléka na trhu. Ten vznikl po zavedení embarga na dovoz potravin do Ruska, částečně také zrušením mléčných výrobních kvót v Evropské unii. Ministr se nyní snaží apelovat na české občany, aby více jedli české potraviny.

Ztráty příjmů u prvovýrobců jsou u producentů mléka podle ministerstva mezi sedmi a devíti miliardami korun, u vepřového pak 3,3 miliardy korun.

Evropská unie chce vrátit peníze z dotací

Ministerstvo bude muset být v poskytování dotací opatrnější, protože podle Evropské komise nedostatečně kontroluje dodržování dotačních pravidel. Kvůli tomu po něm chce vrátit částku zhruba 800 milionů korun. Jurečka oznámil, že se proti rozhodnutí unie bude bránit u Evropského soudního dvora a zemědělci, kteří dotace dostali, je vracet nebudou muset.

Evropská komise požaduje po Česku vrácení peněz kvůli nedostatečné kontrole dodržování dotačních pravidel mezi roky 2010 a 2013. Částka představuje v průměru 0,93 procenta přímých plateb za uvedené období.

Evropský audit Česku například vytkl, že inspektoři České plemenářské inspekce nekontrolovali, zda mají zemědělci aktualizovaný stájový registr prasat, skotu, ovcí a koz, nebo zda včas hlásili přesuny zvířat.

Za další chybu označili auditoři podle náměstka ministra pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU Pavla Sekáče například to, že zvířata neměla na sobě ušní známky.

Hůře než ČR podle ministerstva dopadly některé další státy EU. Například Itálie by měla vrátit 45 milionů eur (1,21 miliardy korun), Francie pak 129 milionů eur (skoro 3,5 miliardy korun).