Má jít o finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu, náhradu škody za výdaje na obhajobu a ušlou mzdu. Řekl to ve středu její právní zástupce Václav Vlk. Jourová byla v říjnu 2006 obviněna z přijímání úplatku a strávila asi měsíc ve vazbě. Její stíhání bylo zastaveno v létě 2008. 

"Žalobou uplatnila nárok na zaplacení pěti milionů korun za zásah spočívající v nezákonném omezení svobody v trestním stíhání, psychické problémy, které jí byly způsobeny, a zásah do rodinného života. Současně za dehonestaci v důsledku široké medializace případu," uvedl Vlk.

Přes 3,5 milionu jako náhrada za ušlou mzdu

Zaplacení dalších více než 3,7 milionu korun Jourová požaduje jako náhradu ušlé mzdy. "V důsledku vazby a trestního stíhání nemohla dokončit práci, kterou dělala," vysvětlil advokát. Zbylých zhruba 18 tisíc korun požaduje jako doplatek náhrady nákladů na právní zastoupení. 

Vedle toho se Jourová domáhá také omluvy - veřejné i soukromé. Veřejná omluva by měla být podle Vlka zveřejněna v TV Nova, ČTK a deníku Mladá fronta Dnes. Ministerstvo by se podle advokáta mělo omluvit za stíhání, poškození cti a narušení rodinných vazeb. Žalobou se má zabývat Obvodní soud pro Prahu 2, jednání zatím nařízeno nebylo. 

Jourové bylo zatím přiznáno jen 140 tisíc

Jourová své nároky již dříve uplatnila u ministerstva, z požadovaných milionů jí ovšem úřad přiznal jen asi 138600 korun jako náhradu škody za výdaje na obhajobu. Nároku na peněžitou satisfakci za nemajetkovou újmu ministerstvo nevyhovělo s tím, že byl promlčen, nárok na ušlý výdělek se zase podle úřadu opíral o "vratké důvody". 

Jourová tehdy rozhodnutí označila za "výsměch" a oznámila, že podá žalobu. Ohradila se i proti tomu, že by smlouvy byly vypovězeny z "vratkých důvodů".

"V obou (dokumentech) je jednoznačně uvedeno, že mi vypovídají smlouvy kvůli zadržení policií. Postup odpovědných, nebo jak je vidět neodpovědných, orgánů mi zničil nejen tuto část mé práce, ale navždycky zasáhl do plnohodnotných možností pracovního uplatnění v ČR, o další újmě na jméně a zdraví se nyní radši nezmiňuji," uvedla tehdy Jourová. 

Měla přijmout dvoumilionový úplatek

Policie v minulosti vinila Jourovou z toho, že přijala od starosty Budišova Ladislava Péti dvoumilionový úplatek za to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku. V létě 2008 však Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 9 její stíhání zastavilo s tím, že se skutek, pro který byla obviněna, nestal. Rozhodnutí pak potvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství. 

V kauze Budišov vedle Jourové a Péti figurovali i bývalý poradce sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel a úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka. Péťa, Doležel a Řehulka byli původně podezřelí z toho, že nadhodnotili cenu rekonstrukce zámku v Budišově tak, aby si mohli rozdělit zhruba 30 milionů korun. 

Trest nyní hrozí Řičářovi

Ministerstvo pro místní rozvoj však v květnu 2007 uvedlo, že auditorská firma v projektové dokumentaci neshledala žádnou chybu, úmysl nebo manipulaci. V projektu prý nebylo nic proplaceno. Projekt podle dřívějšího vyjádření prakticky skončil dřív, než začal, protože v roce 2006 upozornil architekt Marek Řičář na údajnou manipulaci s dotacemi EU. 

Žalobci pak poslali Péťu, Doležela a Řehulku k soudu kvůli údajnému vydírání Řičáře. Péťa se však procesu nedožil. Podle obžaloby se skupina dopustila vydírání tím, že požadovala po Řičářovi vydání účetnictví společnosti Bono Publico, jejímž prostřednictvím měla být získána dotace na opravu zámku v Budišově. Soud dvojici ale pravomocně obžaloby zprostil. 

Na lavici obžalovaných naopak letos v červenci usedl Řičář, který čelí obvinění z účasti na dotačním podvodu za víc než 15 milionů korun. O údajně neoprávněně vyplacené dotaci ve výši 15,5 milionu korun v souvislosti s Řičářem mluvila Jourová již v prosinci 2008.