Jméno po slovanské bohyni mládí, jara, života a nespoutané lásky. Nosí ho jen 49 žen a dívek
20. 4. 2026 – 9:46 | Magazín | BS
Jméno s jednoduchým, úžasně čistým a velmi silným významem jiskří energií a životní radostí.
Poetické slovanské pojmenování pro jaro a jeho personifikaci: Vesna. Bohyně z pozdního slovanského folklóru, paní jara, života a lásky. Zní z něj tradice, síla kulturního dědictví, úsměvy dávných předků a především jiskřivá energie, protože Vesna je čistou oslavou života. Beze stínů, bez temných tónů, jen ryzí radost.
O líbezné Vesně, která přebírá na jaře žezlo od ponuré Morany, psal už Alois Jirásek či Josef Kajetán Tyl. A jméno se v podobném významu vyskytuje také v pověstech spousty dalších slovanských zemí.
Často se symbolicky spojovala s břízou, prvním stromem, který na jaře rozkvétá, a s kukačkou. Jde tak o jméno doslova nabité pozitivní, obnovující silou.
Pokud ale znáte nějakou skutečnou, můžete si blahopřát, protože jméno je i přes zajímavý význam spíše raritou: Podle údajů z roku 2016, kdy je vláda zveřejnila naposled, jsme u nás měli celkem 49 nositelek tohoto jména.
Celkem zajímavý je ale relativně nízký průměrný věk: Vesnám je v průměru 29 let a před tím, než přestala proudit data, byl zřejmý nárůst popularity: Mezi lety 2008 a 2013 dali rodiče dcerce jméno Vesna většinou jednou až dvakrát ročně, v letech 2014 a 2015 už to bylo čtyřikrát a v roce 2016 dokonce pětkrát. Pokud trend pokračoval, je možné, že jich nyní máme přeci jen o něco víc.
A je to dobře. Najdeme totiž jen málo jiných jmen, který by tak nenuceně spojovaly podmanivou poetičnost a hloubku našich pradávných tradic a kulturní identity.
Však kdo by se nechtěl jmenovat po bohyni jara a života?
