Nejvyšší představitel Jižní Koreje se nicméně zdržel přímého obvinění KLDR, která je z útoku podezírána, a dal jasně najevo, že nechystá odvetný úder. 

Výbuch z 26. března roztrhl plavidlo o výtlaku 1200 tun se 104 členy posádky na palubě, když bylo na rutinní hlídce u sporné námořní hranice obou Korejí západně od Korejského poloostrova. Osmapadesát členů posádky, včetně kapitána lodi, se podařilo dostat do bezpečí. 

"Jedna věc je jistá, a sice, že potopení Čchonanu nebyla obyčejná nehoda," řekl I Mjong-bak na schůzce jihokorejských vojenských špiček, které předsedal. 

Prezident se sice vyvaroval přímého obvinění svého severního souseda, KLDR nicméně v projevu označil za "nejagresivnější sílu na světě". Zdůraznil také, že incident nemůže řešit Soul sám. "Jakmile se to neštěstí stalo, okamžitě jsem cítil, že je to vážný mezikorejský a současně mezinárodní problém," podotkl prezident ve svém projevu přenášeném televizí. "Až mezinárodní vyšetřovací tým odhalí důvod nehody, budou podniknuty rezolutní kroky," dodal. 

V předběžné zprávě mezinárodní komise vyšetřující neštěstí se konstatuje, že podle vizuální inspekce lodi, jejíž dvě hlavní části již byly vyzdviženy z moře, byla příčinou potopení vnější podmořská exploze. To podle tiskových agentur posiluje pravděpodobnost zapojení KLDR. 

I Mjong-bak rovněž nařídil důkladné prověření národní bezpečnosti. "Bezpečnostní připravenost Jižní Koreje byla nedbalá a lidé si neuvědomovali, že předsunuté dělostřelectvo nejagresivnější armády světa na nás neustále míří. Potopení Čchonanu nám to připomnělo," řekl prezident. "Zajištění bezpečnosti země se nesmí nijak odkládat," dodal s tím, že bude vytvořen jemu podřízený orgán a bude jmenován zvláštní bezpečnostní poradce. 

Jihokorejská vláda již dříve uvedla, že pokud se viníkem ukáže být Pchjongjang, obrátí se s touto záležitostí na Radu bezpečnosti OSN. To by postavilo do složité situace Čínu, která raději podporuje režim severokorejského vůdce Kim Čong-ila, než by riskovala nestabilitu v blízkosti svých hranic v případě jeho pádu. 

Řešení kauzy jihokorejské válečné lodi je problematické i pro prezidenta Jižní Koreje v souvislosti s červnovými místními volbami a se snahou neodradit investory v době, kdy se Jižní Korea rychle vzpamatovává z celosvětové finanční krize. Obě Koreje zůstávají ve válečném stavu vzhledem k tomu, že jejich vzájemný konflikt z let 1950-53 byl ukončen pouze příměřím, nikoli mírovou smlouvou.