Psychologové totiž zjistili, že nadávání není jen ventil frustrace. V určitých chvílích může skutečně zvýšit fyzickou sílu, výdrž i schopnost soustředění.

A není to žádná esoterika. Jsou na to data.

Nadávka jako spínač: méně brzd, více výkonu

Výzkum zveřejněný Americkou psychologickou asociací ukazuje, že lidé, kteří si během fyzicky náročných úkolů dovolí nadávat, vydrží déle a podají lepší výkon než ti, kteří zůstávají „slušní“.

Nejde o to, že by nadávka magicky posílila svaly. Děje se něco jiného – v hlavě.

„Většinu času se sami brzdíme. Společenskými normami, sebekontrolou, strachem, že to přeháníme,“ vysvětluje psycholog Richard Stephens z britské Keele University. Nadávka tyto brzdy na chvíli povolí.

Co se děje v mozku, když nadáváme

Když nadáváme:

• snižujeme vnitřní zábrany,

• zvyšujeme pocit kontroly a sebevědomí,

• snáz se dostáváme do stavu „flow“,

• tělo přestává řešit, co je „správné“, a řeší jen výkon.

Jinými slovy: hlava přestane sabotovat tělo.

Experiment, který mluví jasně

Vědci provedli dva kontrolované experimenty se skoro dvěma stovkami lidí. Úkol byl jednoduchý, ale nepříjemný: udržet vlastní váhu v pozici kliku tak dlouho, jak to jen půjde.

Jedna skupina při tom každé dvě sekundy opakovala nadávku podle vlastního výběru.Druhá skupina říkala neutrální slovo.

Výsledek?

Ti, kteří nadávali, vydrželi výrazně déle.

A nejen to. Po cvičení popisovali:

• vyšší soustředění,

• menší rozptýlení,

• větší jistotu,

• pocit, že „jeli na autopilota“.

Proč to funguje právě v krizových chvílích

Nadávky nejsou náhodné. Objevují se přesně tam, kde narážíme na hranice – fyzické i psychické.

Mozek je používá jako rychlou zkratku: „Teď neřeš pravidla. Teď tlač.“

A funguje to překvapivě spolehlivě.

Není to jen o posilovně

Vědci teď zkoumají, jestli stejný efekt funguje i jinde než při fyzické námaze. Například:

• při veřejném vystupování,

• v situacích, kdy máme strach oslovit druhého člověka,

• v momentech, kdy váháme a sami sebe brzdíme.

Zjednodušeně řečeno: všude tam, kde nás omezuje hlava, ne tělo.

Nadávat tedy máme víc?

Ne tak úplně. Vědci mluví o cíleném, spontánním použití v zátěži, ne o neustálém sprostém slovníku.

Ale jedno je jasné: nadávky nejsou jen známkou slabosti nebo špatných mravů.

V určitých chvílích jsou evolučním nástrojem.

Levné. Bez chemie. Okamžité. Ulevující.

A možná právě proto se jich lidstvo dodnes nevzdalo.