S tímto překvapivým zjištěním přišel badatel a sběratel Burianova díla Aleš Durčák, který vede Muzeum Zdeňka Buriana ve Štramberku na Novojičínsku. 

"Dostal jsem se k tomu úplně náhodou před několika měsíci. Sledoval jsem dokument z natáčení slavného filmu. V jednom záběru se objevil výtvarník Teizo Tošimicu, který měl na stole při kreslení Godzilly rozloženou knihu s reprodukcí Zdeňka Buriana. To se objevilo i v dalším dokumentu. Je pravda, že filmový netvor je ještěrovi hodně podobný," říká Durčák. Podle něj byl filmařům inspirací Burianův Iguanodon bernissartensis, který se poprvé objevil v knize Divy prasvěta (1942).

Durčák je zároveň přesvědčen, že Burian, od jehož narození uplyne ve středu 11. února 110 let, o osudu své kresby nevěděl. "Pokud ano, určitě by to na veřejnost prosáklo. Někomu by se svěřil při návštěvě či v rozhovorech, které vedl. Do mého objevu ale o tom nikdo tušení neměl. A to se řada lidí z řad badatelů a sběratelů malířovou tvorbou zabývají hodně dlouho a detailně," vysvětluje Durčák.

Záhadou zůstává, z jaké konkrétní knihy japonští výtvarníci čerpali. Durčák ani muzeum, které spravuje, totiž podobnou kopií nedisponuje. S největší pravděpodobností šlo o speciální japonskou edici. Burian byl v zemi vycházejícího slunce nesmírně populární. Jeho díla se tam vystavovala plných deset let. "Byla to jeho vůbec nejdelší výstava. Japonce pravěk fascinoval a stále fascinuje," dodává Durčák. 

Pravěk fascinoval Buriana už od malička 

Zjištění světového významu přišlo symbolicky v předvečer kulatého výročí narození českého umělce. Burian se narodil 11. února 1905 v Kopřivnici na Novojičínsku. Ranné dětství strávil v nedalekém Štramberku, kde si oblíbil jeskyni Šipka a její okolí. Právě odtud pramení kořeny jeho lásky k pravěku. V Šipce totiž prokazatelně žili naši prapředci. Ve Štramberku vzniklo v roce 1992 i muzeum nesoucí umělcovo jméno.

"Slovo muzeum máme v názvu, ale jako muzeum se nechováme. Nemáme prostředky na nákup děl a vytváření sbírek. Organizujeme výstavy. Jednu až tři do roka. Spolupracujeme s institucemi i se soukromými sběrateli, kteří dnes vlastní velkou část díla," vysvětluje jeho správce. Durčákova snaha přiblížit českého malíře a kreslíře širší společnosti určitě není marná. Muzeum ročně navštíví na 10 tisíc lidí.

"Všichni jej mají za malíře pravěku. On byl ale i výborný portrétista i vášnivý etnograf. Národopis miloval. Portrétní tvorba ale moc známá není," doplňuje tuzemský expert na Burianovo dílo. Burian za svůj život vytvořil skoro 15 tisíc kreseb a ilustrací. Hodně z nich je přitom dodnes neznámých.

"Byl štědrý a často dětem své výtvory rozdával. Stále se objevují nová díla," uzavírá Durčák, jehož muzeum k Burianovým kulatinám připravilo hned dvě výstavy. První začala už v lednu a pojednává hlavně o Burianových umělecko-vědeckým rekonstrukcích života v pravěku. Druhá, s názvem Básník štětce, chystá na začátek léta. Budou na ní představena mistrova díla, která veřejnost ještě neviděla.